Vyšší Brod na Lipensku se připravuje na jubilejní 50. ročník Plavby kuriozních plavidel, posádky na vlastnoručně vyrobených lodích, bárkách nebo třeba i neckách se vydají 29. června na tradiční pouť po Vltavě do Rožmberka nad Vltavou. Start je tradičně ve 13.27 ve vyšebrodském kempu Pod hrází.
„Připravený máme bohatý doprovodný hudební program, kdy zahrají MoveBreakers, Balkan Party Band nebo country legenda Hastrmani. Čeká nás i bohatý doprovodný program pro děti, připravená bude velká trampolína, malování na obličej, výtvarná dílna a sportovní tematické hry pro děti,“ uvádí Michal Rolčík, vedoucí odboru kultury ve Vyšším Brodě a jeden z organizátorů.
Sám zatím neví, kolik plavidel pojede, protože jsou všichni zvyklí hlásit se těsně před nebo i na místě, nicméně zájem zúčastnit se projevili i dávní účastníci plavby.
Se svou dvanáctičlennou partou se chystá Jindra Longauerová z Lipna nad Vltavou. „Jezdíme od roku 2009. Vynechali jsme jen v době covidu. Téma našeho plavidla nemohu prozradit, ale připravujeme se několik měsíců,“ uvádí Jana, která je členem spolku Lipen, jenž organizuje různé kulturní akce.
Tradice plavby kuriozních plavidel vznikla v roce 1974, kdy v hospodě, u stolu party tehdejších mladíků padl furiantský nápad. „Na pivo si doplujeme do Rožmberka, a to na čemkoliv co plave, co máme doma a udrží nás nad hladinou.“ Lehátka, duše od náklaďáků, traktorů či polystyrenové desky byly pasovány na dopravní prostředek. Kdo mohl tušit, že se připojí každým rokem další nadšenci a kuriózní plavidla se stanou legendou. U zrodu stálo pět lidí: Václav Wippern, Josef Havel, Bohuslav Lohoňka, Jan Schwarz, Václav Dědek.
„Už od počátku v partě organizátorů jsem začal sbírat plakáty, fotografie. Dokonce existuje jeho film z prvního nebo třetího ročníku plavby. Druhého ročníku kuriózních plavidel v roce 1975 se například zúčastnilo již 32 plavců na 19 ti plavidlech, Takovou to mělo odezvu. Třetí ročník přilákal dokonce 58 plavců na 25 plavidlech. Zaznamenány mám i rekordy: v desátém ročníku v roce 1983 plulo 75 plavidel a 351 účastníků, což mám stvrzeno prezenční listinou. Šlo stále o stoupající trend. Na březích Vltavy bylo po nějakém čase tři tisíce diváků a koncem 80. let se vyšplhala návštěvnost až na cca deset tisíc přihlížejících. Začala se rodit nečekaná tradice, vždyť v patnáctém ročníku v roce 1988 bylo přihlášeno dokonce 86 plavidel a 468 plavců,“ vzpomíná pamětník Jiří Koklar.
„Pro představu, plavidla tehdy při startu stála ve dvou řadách od přehrady vyrovnávací nádrže až k mostu podél kempu,“ popisuje nám atmosféru Václav Wippern.
„V jednom z ročníků bylo nejstarší plavkyni plující ve stylizované školní lavici na voru dokonce 78 let! Plavci přijížděli z jižních Čech, Moravy, ze Slovenska. Nejvzdálenější účastník byl dokonce až z Austrálie. Koncem 80.let byl také zaznamenán rekord v návštěvnosti kolem deseti tisíc diváků, rozprostřených po celé trase plavby,“ popisuje rarity archivář Jiří Koklar. „Jako rekordmana bychom měli zmínit Pavla Procházku z Loučovic, který je téměř od počátečních ročníků každoročním účastníkem a splouvá řeku vždy samostatně jako singl. Patří mezi uznávané legendy místních vodáků,“ říká uznale Václav Wippern.
Jaké plavidlo považují plavci za těch 50 let za nejkurióznější? „Oceňuji tvůrčí píli, že některé party vodáků dokázaly věnovat spoustu času ke zdokonalení svého výtvoru. Např. velmi pracný Trójský kůň nebo plavidlo, představujícího scenérii německého hudebního pořadu Ein Kessel Buntes, kde legrace bylo habaděj, si určitě mnozí zapamatovali až dodnes. Slogany byly také dost výmluvné. Neumíte si představit ty nadměrné náklady na přívěsných vozících, když se účastníci sjížděli s plavidly ze všech koutů republiky,“ říká Václav Wippern.
Bohuslav Lohoňka vybírá v paměti: „Určitě se mi líbila ponorka, která se skutečně nořila pod hladinu, ale i vynořovala. Za tím muselo být velké nadšení, technické dovednosti a spousty hodin práce. Ten nápad.“
Mezi recesisty se zrodil, ale i velice prospěšný nápad, který má svou tradici do dnes. „Jako správní vodáci jsme řeku nevyužívali jen pro zábavu. Myslím, že na podzim roku 1981 po skončení vodácké sezony, jsme uspořádali akci Čištění Vltavy. Prošli jsme řeku z Vyššího Brodu do Herbertova a vytahali odpad, který, nebudete věřit, zaplnil celý náklaďák. Tato prospěšná akce se ujala a pokračuje vlastně dodnes.“ Jiří Koklar.
