Den: 23. 12. 2021

Kvůli vládním opatřením proti koronaviru se do komunikačního sporu dostali dva významní českokrumlovští partneři. Město Český Krumlov, konkrétně jeho rada, a Sdružení cestovního ruchu si dopisují o možnosti a nemožnosti zahájit na krumlovském náměstí Svornosti vánoční trhy. Město v reakci na aktivní jednání o možnostech zachování trhů na svém facebookovém profilu napsalo, že „čelí nátlaku.“ Na neobratné veřejné vyjádření vedení města reagovalo sdružení podnikatelů, které se ohradilo proti tomu, že by se jednalo o nátlak. „Ideální by bylo, aby se trhy mohly otevřít již tento víkend, tedy od 18. prosince. Pokud by vedení města mělo zájem, velice rychle jsme schopni se sejít a diskutovat o opatřeních, která by se na trhu měla přijmout, včetně sortimentu,“ napsal před uplynulým víkendem členům sdružení předseda Martin Lobík. Město Český Krumlov vysvětlilo, že s opatřeními nemůže nic dělat, protože to není v jeho kompetenci. „Provozování adventních a vánočních trhů, tj. příležitostných trhů zřízených pro předvánoční období a prodej na nich, bylo zakázáno Usnesením vlády ČR ze dne 25. listopadu, č. 1066. Konkrétně jeho ustanovením čl. I, bod 2. Trhy nebyly tudíž zakázány městem Český Krumlov a z toho jasně vyplývá, že město nemůže povolit něco, co bylo zakázáno všeobecně platným a závazným, výše uvedeným, usnesením Vlády ČR. Toto usnesení je závazné nejen pro město Český Krumlov, ale i pro ostatní subjekty, tedy i pro Sdružení cestovního ruchu ČK. Z toho důvodu nemůže město nijak vyhovět požadavku na otevření trhů, a to ani z důvodů poklesu nových pozitivních případů a 7D incidience,“ vysvětlila tisková mluvčí Města Český Krumlov Petra Nestávalová. Sdružení ale s takovým postojem není spokojeno. „Bohužel vedení města i napodruhé na naši žádost ohledně trhu reagovalo negativně. Zatímco v prvním případě si dalo alespoň práci s tím, že se snažilo svůj negativní postoj vyargumnetovat, v druhé odpovědi se už tímto nezdržovalo a zaslalo nám zdůvodnění, že za zákaz může vládní opatření, a tudíž město nemůže v této věci nic dělat,“ napsal Lobík členům sdružení. Zároveň ale doplnil návrh vlastního řešení: „Nouzový stav končí 25. prosince a tudíž by trhy šly legálně otevřít od 26. prosince.“ Sdružení nyní vyhodnotí, zda o takové řešení budou mít zájem sami trhovci.

Zdroj a celý text: krumlovaci.cz

Bývalá šatlava v Nových Hradech, fara v Hořicích na Šumavě, zámek v Tučapech či železniční příhradový most na Písecku. To jsou jen některé z celkem 12 nových kulturních památek na jihu Čech. Titul nejen budovám uděluje ministerstvo kultury.

„Ministerstvo kultury ČR prohlásilo v roce 2021 na základě podkladů připravených Národním památkovým ústavem celkem 12 nových kulturních památek. Patří mezi ně zejména architektonické památky postavené v průběhu 19. a 20. století, najdeme zde ale i ty se starším datem vzniku, jako jsou například zámek v Tučapech, fara v Hořicích na Šumavě či jádro bývalé středověké tvrze v Letech na Písecku,“ informovala Kateřina Voleská z českobudějovické pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ).

Pro jednotlivé památky znamená tento titul, že mají jejich vlastníci garantovanou bezplatnou pomoc pracovníků Národního památkového ústavu (NPÚ) i šanci využít finance některého z dotačních titulů. Na jihu Čech eviduje NPÚ přes pět tisíc kulturních památek. „V roce 2021 se podařilo prohlásit i některé památky, které patří k takzvaným pozdním zápisům, tedy k těm stavbám, které přišly o status kulturní památky v důsledku administrativní chyby z 80. let 20. století,“ zmínila Voleská.

Titul má nově například Zámek Tučapy. Ten vznikl v druhé polovině 18. století na zákaldech původní tvrze z roku 1404. Do dnešní podoby byl přestaven v roce 1893. V budově se dochovala řada cenných architektonických a řemeslných prvků. Z 18. století je také fara v obci Hořice na Šumavě. „Barokní budova si navzdory dílčím úpravám provedeným v druhé polovině 20. století uchovala původní dispozici a celou řadu historicky cenných památkových konstrukcí,“ zmínila Voleská.

Most z konce 80. let 19. století

V Nových Hradech se kulturní památkou stala bývalá šatlava, dnes dům s číslem popisným 78. Objekt je podle odborníků zachován ve vzácné celistvosti a představuje hodnotný příklad architektury veřejných staveb z 19. století. Nedaleko titul dostal také dům s číslem popisným 56. „Okresní dům v Nových Hradech postavený v letech 1906 až 1908 patří k raným a zároveň nejhodnotnějším příkladům architektonické moderny v jižních Čechách. Jeho autorem je s největší pravděpodobností architekt Jan Kotěra, který uplatnil nový přístup zejména k podobě fasády – střídání hrubé a hladké omítky, specifické rámování oken, rostlinný dekor, obloučkový vlys,“ zmínila Voleská.

Také v Českých Budějovicích jsou nové kulturní památky. Patří mezi ně činžovní dům v Žižkově ulici s číslem popisným 226/3 či bývalá modlitebna Evangelické církve augsburského vyznání v ulici 28. října. Uvnitř jsou mimo jiné zvon, varhany, vyřezávaná architektura oltáře s obrazem či kovová křtitelnice. Za zmínku stojí také sokolovna v Protivíně z let 1922 až 1923 dle návrhu významného českého architekta Františka Krásného.

Mezi kulturními památkami ale nejsou jen budovy, letos titul dostal také železniční příhradový most, který vznikl na konci 80. let 19. století u osady Červená na Písecku. „Je unikátní technickou stavbou mimořádného významu svými rozměry i konstrukčním provedením, jež bylo na našem území vůbec poprvé provedeno způsobem letmé montáže. Železniční příhradový most vytváří zásadní krajinotvorný prvek vltavského údolí,“ dodala Voleská.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz