Den: 24. 2. 2022

Předpokládané náklady 254,1 milionu korun. Datum realizace do konce roku 2023. Tak zní scénář rekonstrukce mostu přes řeku v Týně nad Vltavou, který je ve správě Jihočeského kraje. Důvodem je jeho špatný technický stav. Zadávací řízení na výběr dodavatele prací schválili krajští radní. Potvrdil to hejtman Martin Kuba.

Kuba dále uvedl, že rekonstrukce mostu, po kterém vede silnice II/105 na trase mezi Českými Budějovicemi a Bechyní, bude provedena inovativní metodou Design & Build, tedy vyprojektuj a postav. „Tato metoda spočívá v tom, že vybraný dodavatel stavbu vyprojektuje, zajistí potřebná povolení a stavbu i zrealizuje. Díky tomu dojde k úspoře času, financí a minimalizaci požadavků na vícepráce,“ upřesnil hejtman.

Konkrétním důvodem rekonstrukce mostu v Týně nad Vltavou je končící životnost jeho horní nosné konstrukce, která musí být stržena a nahrazena novou. Z toho důvodu bude zároveň spodní konstrukce mostu upravena a zesílena tak, aby novou konstrukci unesla. Součástí projektu je i vybudování provizorní spojnice přes Vltavu pro automobily do 3,5 tuny a pěší. „Kraj tím vyšel vstříc městu, neboť vést případné objížďky jinými trasami by bylo obtížné a zdlouhavé,“ nastínil Kuba.

 

Zdroj a celý text: https://www.kraj-jihocesky.cz/index.php/kraj-za-254-milionu-korun-zrekonstruuje-most-v-tyne-nad-vltavou-pouzije-k-tomu-inovativni-metodu

Obyvatelé Českého Krumlova rozhodli o nových projektech, které budou realizovány v rámci participativního rozpočtu. Milion korun rozdělili pro čtyři projekty.

Do pátého ročníku participativního rozpočtu, ve kterém sami obyvatelé přicházejí s nápady, čím vylepšit okolí svých domovů, přišla třicítka námětů. Z návrhů následně odborná komise vybrala devět projektů, které splňovaly podmínky participativního rozpočtu a postoupily tak do hlasování.

Hlasováním vybrali Krumlováci finální čtveřici projektů, které nyní čeká realizace. Celkem se do hlasování zapojilo 345 obyvatel, kteří rozdali 672 hlasů, hlasovat totiž mohli až pro tři projekty. Realizovány budou projekty dle pořadí z hlasování až do vyčerpání přiděleného milionu korun, který je na projekty vyčleněn z rozpočtu města.

Nejaktivnější obyvatelé jsou na Plešivci

Přestože se postupující náměty týkaly nejrůznějších míst ve městě, největší aktivitu projevili obyvatelé Plešivce, kteří si odhlasovali rovnou trojici vítězných projektů. „Stálicí v úspěšných projektech jsou náměty na zvelebování dětských hřišť, není tedy divu, že i mezi letošními vítězi je právě rozšíření plešiveckého dětského hřiště,“ říká starosta Dalibor Carda. Plešivečtí si také odhlasovali, že chtějí v okolí svých domovů přidat veřejné osvětlení a opravit schodiště.

Absolutním vítězem pátého ročníku se ale stal námět na umístění košů na tříděný odpad v centru města. Zejména během turistické sezóny jsou koše na směsný odpad v centru města přeplněné mnohdy nesešlápnutými PET lahvemi, plastovými kelímky a dalšími obaly. Vítězný projekt navrhuje umístit vedle stávajících košů na směsný odpad i koše na plasty, případně i papír a sklo.

Na realizaci vítězných projektů začne úřad ve spolupráci s předkladateli pracovat v jarních měsících letošního roku.

Počet hlasů pro jednotlivé projekty, podrobnosti k projektům a další informace jsou k dispozici na www.rozpocet.KrumlovSobe.cz.

Zdroj a celý text: https://www.ckrumlov.cz/cz/obcan_paty_rocnik_participativniho_rozpoctu/

Z půlroční mise v Litvě se po šesti měsících na jih Čech vrátili vojáci z 25. protiletadlového raketového pluku ze Strakonic. Působili zde v rámci alianční mise pod německým velením a zabezpečovali protivzdušnou obranu bojovému uskupení. Ukázali tak svou obranyschopnost východního křídla NATO. Jejich úkolem je totiž obrana Severoatlantické aliance v době míru, krize i případného konfliktu. 

Pro jednotku byla mise velkým přínosem, hlavně co se týče nabytých zkušeností ze zahraničí a spolupráce s dalšími aliančními jednotkami. O životě vojáka jsme vedli rozhovor s mužem, který se mise také účastnil.

Jak vypadá Váš běžný pracovní den na misi?

Běžný den na misi je těžko definovatelný. Málokterý vypadá tak, jako ten předchozí, což je dobře v boji proti stereotypu. Úkoly jsou různého typu, od reprezentačních akcí na veřejnosti, po výcvikové (střelby z ručních zbraní, nácvik modelových situací při napadení protivníkem atd.). Takže v nadsázce jsou na misi v běžném pracovním dni tři opěrné body – snídaně, oběd, večeře. Ostatní je proměnná.

Co podle Vás znamená být dobrým vojákem a jaké vlastnosti by měl mít?

Dobrý voják by měl být především dobrý člověk. Na vše ostatní jsou u armády řády a pravidla, takže pokud se jimi dotyčný řídí, je dobrým vojákem. Ale ani pravidla neberou vojákovi možnost vlastního úsudku a iniciativy.

Ocitl jste se někdy v situaci, kdy jste musel bojovat se svým strachem? Která Vám nejvíce utkvěla v paměti?

V podstatě teď na misi. Strach z toho, že se např. rodiče nakazí covidem a případně zemřou a já nebudu doma, abych se s nimi alespoň rozloučil. Tenhle strach byl umocněn tím, že v průběhu prosince opravdu někteří známí nebo i příbuzní v ČR podlehli této nemoci a nestihl jsem se s nimi ani rozloučit. Naštěstí jsou všichni v pořádku, ale tam to člověku na mysl přišlo.

Naopak, jaký zážitek byl pro Vás nejkrásnější nebo nejzajímavější?

Nejkrásnější zážitek byl po návratu z mise, když jsem si šel do školky vyzvednout dceru. Její zmatený výraz, když uviděla tatínka a následné objetí bylo v tu chvíli nejvíc.

Na misi bylo zážitků více, ale nějak nemám žádné, které bych výrazně řadil nad ty ostatní.

Co si myslíte o možném obnovení povinné vojenské služby?

Nevím, jestli je to dnes vůbec ještě možné, obnovit základní vojenskou službu. Zavedl bych brannou výchovu na školách. Kdo je připraven, není překvapen. A možná by se někomu i v dnešní digitální době hodilo pár primitivních triků, jak přežít v přírodě a z dosahu wifi.

Jaké země jste díky práci vojáka navštívil, máte čas si je užít také jako turista?

Francii, Německo, Norsko a Litvu. Čas by možná i byl, ale ne chuť. Litva mě zaujala mořem, Francie horami, Německo krajinou podobné té naší a Norsko řekami a jezery.

Změnil se Vám díky vašemu povolání nějak pohled na život?

Vzhledem k tomu, že už jsem vojákem poměrně delší dobu a dal jsem se na tuto dráhu ihned po střední škole, tak mám pohled na svět již dlouho přes zelené brýle, ale armádou vyloženě nežiji. Mám rád ty chvíle, kdy můžu vypnout pracovní život a plně se věnovat svému soukromému.

Text: Anna Peclová
Foto: Army.cz

Po třetí v historii bude Česká republika hostit kontinentální mistrovství v triatlonu XTERRA. Prachatice budou po třech letech znovu centrem světového triatlonu, v polovině srpna se na tratích 1,5km plavání, 33km horského kola 10km běhu představí přes 500 triatlonistů.

„Je to obrovská pocta a závazek. XTERRA přiděluje evropský šampionát vždy po delší době, proto je takto rychlý návrat největšího terénního triatlonu v Evropě do Prachatic překvapením a uznáním práce všech, kteří se na závodě podílí.“ Popisuje Michal Piloušek, ředitel závodu. Po letech 2004 a 2019 bude ročník 2022 významným milníkem v české triatlonové historii. V hierarchii závodů triatlonu pod značkou XTERRA je právě Mistrovství Evropy druhým nejvýznamnějším závodem roku. Navíc česká XTERRA oslaví dvacáté výročí, první závody se konaly už v roce 2002 v Hluboké nad Vltavou. „Připravujeme řadu vzpomínkových akcí, televizní dokument a také samozřejmě jubilejní ročník závodu, který by měl být největším a nejlepším závodem v historii terénního triatlonu u nás. Věřím, že díky uvolnění koronavirové situace a neolympijské sezóně bude na startu úchvatná konkurence. Lákáme ta největší jména nejen terénního triatlonu.“ Doplňuje Piloušek. Předběžně už svou účast potvrdil trojnásobný vítěz prachatického závodu a mistr světa Arthur Serrieres nebo bývalí mistři světa Ruben Ruzafa, Arthur Forrisier. Pořadatelé jednají i s olympijskou vítězkou Florou Duffy a dalšími elitními závodníky. Domácí barvy by měly hájit mezi muži Lukáš Kočař, Karel Dušek nebo Petr Soukup. Mezi ženami by se měly představit bronzová medailistka z podzimního mistrovství světa Aneta Grabmüllerová, vítězka SP v Řecku Jindřiška Zemanová a možný je i návrat legendární Heleny Karáskové.

Malé městečko pod Libínem je přitom nejmenší lokací ve Světovém poháru, ze kterého se volí závody kontinentálních mistrovství. Závodníky ale přitahuje strhující spojení divoké pošumavské přírody a centra závodu v renesanční historické rezervaci. Kromě elitního závodu profesionálů je na programu hned pět dalších závodů. Děti si budou moci vyzkoušet terénní duatlon a běh, pro amatéry je zde závod Sprint-Hobby na kratších distancí, teamového ducha můžete utužit v tříčlenných štafetách a zavzpomínat na Tomáše Procházku potom při benefičním Herbi’s Trail Runu na 5 kilometrů. „Samozřejmě počítáme i doprovodným hudebním festivalem zdarma, nově přidáme food fest a interaktivní herní zónu na prachatickém náměstí. Přímým přenosem by měla závod vysílat již po čtvrté v řadě Česká televize.“ Říká Piloušek.

Zdroj a celý text: prachatice.eu