Červená Lhota zůstává bez vody. Návštěvníci se ale mohou těšit na nové expozice

Na jeden z nejkrásnějších pohledů na jihočeský zámek Červená Lhota si budou muset návštěvníci ještě nějaký čas počkat. Rybník, který zámek obklopuje, je již třetím rokem bez vody a ani letos se na tom nic nezmění. Může za to především špatný stav historické hráze z poloviny 16. století, voda ale prosakuje i skrz dno. Odborníci nyní tápou, jak problém vyřešit.

Loni se už konečně zdálo, že řešení problému tekoucího rybníka je na dosah. Ale projektant, který měl navrhnout konkrétní úpravy, nakonec od projektu ustoupil. Vedení zámku tak muselo nechat vypsat nové výběrové řízení. Díky tomu se termín zahájení oprav opět vzdálil a spolu s ním i naděje, že se letos pod Červenou Lhotu konečně na stálo vrátí voda, která k zámku neodmyslitelně patří.

„K tomu aby se s opravou hráze mohlo vůbec začít jsou potřeba tři věci. Projekt, povolení a dodavatel, který bude umět opravu technicky provést. V současnosti z těchto tří podmínek nemáme ještě ani jednu, přestože jsme původně počítali s tím, že koncem března budeme mít v ruce hotový projekt. Firma, která jej měla dodat ale zjistila, že situace je daleko složitější, než jak se původně zdálo, a od projektu za daných podmínek odstoupila,“ přibližuje zdejší kastelán Tomáš Horyna. Podle něj by mohl být nový projekt hotový koncem tohoto léta. Se samotnými opravami se však s největší pravděpodobností začne až příští rok.

Při podrobných průzkumech se ukázalo, že problémem není jen protékající hráz, ale i dno rybníka. „Nejde jen o prostou poruchu hráze, voda mizí i skrz dno, a to hned na několika místech. Zároveň se jedná o průsak v místě původního řečiště potoka, který tudy protékal před vystavěním hráze v polovině 16. století. Zdá se, že voda se vrací na své původní místo, kde před staletími přirozeně tekla,“ vysvětluje Horyna. Zároveň připomíná, že ani v minulosti nebyla hráz rybníka nikdy naprosto těsná. „Byla vždycky zvodnělá, u starých sypaných hrází to tak zkrátka v minulosti bylo. My po ní najednou po pěti stech letech požadujeme, aby byla těsná a odpovídala tak našim současným požadavkům. Zdejší hráz je navíc velmi strmá, téměř svislá a navíc relativně úzká,“ vyjmenovává kastelán další komplikace. Hráz i samotný rybník jsou navíc národní kulturní památkou, takže při opravě se musí zohledňovat všechny historické náležitosti.

Ubyl zájem o svatby

Rybník se s malými přestávkami v tomto stavu nachází již třetím rokem. Za tu dobu se vedení zámku snažilo vodu do rybníka několikrát vrátit za pomoci méně invazivních metod. Snahy ale vždy nakonec skončily bez úspěchu. „Jsou za námi tři roky pokusů a omylů, kdy jsme se snažili rybník utěsňovat. Vždy se podařilo v něm vodu udržet třeba i několik měsíců, pak se poruchy znovu projevily a pokaždé bylo nutné jej vypustit. Zkrátka jsme si ověřili, že levné metody fungovat nebudou,“ zmiňuje Horyna. Mimo to rybník prošel také rozsáhlým odbahněním. To však paradoxně podle Horyny nyní situaci zkomplikovalo. „Veškerý sediment, který bychom mohli použít k zacpání dna je nyní pryč a čistá voda všechny nečistoty, které by zaplnily malé kapiláry, přirozeně vymývá. Na druhou stranu nám odbahnění ale pomohlo odhalit všechna místa, kudy voda protéká,“ doplňuje.

Kvůli vypuštěnému rybníku prý zámek přišel i o část návštěvníků. Menší zájem je například o svatby. Mnoho svatebčanů si zámek vybíralo právě díky romantickému prostředí, které nyní tak nevyznívá. Někteří lidé ale naopak vnímají aktuální stav jako jakousi historickou zajímavost a jezdí sem, aby si zámek bez napuštěného rybníka vyfotografovali.

Připravili nové expozice

Přes problémy, s nimiž se vedení zámku musí vyrovnávat, si na letošní sezonu připravilo pro návštěvníky několik nových expozic. První a patrně nejzajímavější se nachází v zámecké jídelně. „Podařilo se nám dokončit restaurování stropu zámecké jídelny. Letos vůbec poprvé se tento sál návštěvníkům ukáže v podobě, jakou měl v baroku. Jak odborně, tak návštěvnicky je to senzace,“ naznačuje Horyna. Památkáři na stropě objevili například unikátní fresky barokního sochaře a architekta Giacoma Tencally.

Poprvé budou k viděn také zbytky slavnostní vlečky princezny Sofie, které byly doposud uložené v depozitáři. Další zajímavý exponát obohatí letos například i oblíbenou expozici sklepů. „Jedná se o velmi podrobný a důkladný model barokní podoby zámku. Tvůrce modelu se pokusil vizualizovat celé údolí s rybníkem, zámkem i pivovarem tak, jak to tu vypadalo v době barokní,“ říká Horyna a dodává, že model bude nepochybně velmi oblíbený například mezi dětskými návštěvníky.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

V Temelíně vznikl prostor pro malý modulární reaktor. Je to budoucnost energetiky

V areálu Jaderné elektrárny Temelín vznikl speciální prostor, kde by mohl v budoucnu vyrůst první malý modulární reaktor v Česku. V uplynulém týdnu o tom ČEZ informoval americké společnosti NuScale, GE Hitachi a Holtec International. Záměr podpořil i kraj.

Zástupci ČEZ se v tomto týdnu sešli v Praze s americkými společnostmi NuScale a GE Hitachi. Ty se zabývají právě vývojem malých modulárních reaktorů. Jednání se uskutečnila pod vedením amerického ministerstva energetiky.

„Touto aktivitou není nijak narušen plán na stavbu standardních dvou temelínských bloků. Opce na ně jsou součástí výběrového řízení na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, které jsme spustili před dvěma týdny,“ informoval Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ.

„Z hlediska jaderné energetiky je Temelín vhodná lokalita a ze své praxe vím, že je potřeba se orientovat na budoucnost. Malé modulární reaktory jsou budoucností energeticky, a proto aktivně za Jihočeský kraj vstupuji do těchto jednání a podporuji společný postup,“ nastínil jihočeský hejtman Martin Kuba.

Modulární reaktory jsou malé stavební jednotky, které se vyrábějí v továrně a následně převážejí na vybrané místo, kde se sestavují. Podle Mezinárodní agentury pro jadernou energii se za malý modulární reaktor považuje elektrárna s výkonem do 300 megawattů elektrických. Díky jejich variabilnímu výkonu mohou vhodně doplňovat a zálohovat obnovitelné zdroje energie, především větrné a solární elektrárny.

Český energetický gigant už také podepsal memorandum o spolupráci v oblasti malých modulárních reaktorů například s firmami Rolls Royce, EdF, KHNP a Holtec. Prostřednictvím dceřiné společnosti Ústavu jaderného výzkumu Řež dokonce ČEZ modulární reaktory sám vyvíjí. V pokročilém stádiu výzkumu jsou například projekty HeFASTo nebo Energywell. Očekává se, že firmy vyvíjející tento typ reaktorů, by mohly první projekty uvést do provozu do roku 2030.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz