Den: 18. 4. 2022

Jihočeský kraj zatím zaregistroval přibližně 15 tisíc běženců z Ukrajiny. Počet uprchlíků v regionu však může být jiný, protože ne všichni uprchlíci v regionu zůstali. Řada z nich se na jihu Čech jen zaregistrovala, ale následně se přesunula do jiných částí republiky.

„V současnosti nikdo neví, jestli tady uprchlíci zůstanou, a pokud tady zůstanou, tak na jak dlouhou dobu. Potřebovali bychom znát přesnější data, abychom jako kraj mohli reagovat. Ale na druhou stranu chápu, že situace je velmi těžko statisticky uchopitelná a velmi dynamicky se mění,“ řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), který je zároveň předsedou asociace krajů.

Podle něj se pak složitě vytváří nějaká dlouhodobější koncepce. Dodal, že bez přesnějších dat o pohybu Ukrajinců kraje nedokážou vytvořit potřebnou infrastrukturu. „Nevíme, kolik dětí v daném místě bude. Máme na to prostory a hlavně pedagogy? Měli bychom jako kraje nebo města stavět nové školy nebo třídy, když nevíme, zda tady děti zůstanou? Těch otázek je zkrátka hodně a to jsme jen v oblasti školství. Podobná témata se nabízejí i v souvislosti se zaměstnáním,“ řekl jihočeský hejtman.

Spálenková uvedla, že počet příchozích běženců se v posledních dnech na jihu Čech výrazně zpomalil. V současnosti za 24 hodin projde registračním centrem na letišti u Českých Budějovic přibližně stovka žadatelů. V době největšího náporu jich bylo osm stovek.

Přibývá také uprchlíků, kteří shánějí ubytování. V první vlně většinou získávali zázemí u příbuzných nebo přátel, kteří v České republice žijí delší dobu. „V současnosti sháníme ubytování pro přibližně 30 procent žadatelů. Je to výrazně vyšší poměr v porovnání se začátkem konfliktu na Ukrajině,“ uvedla Marta Spálenková z jihočeského krajského úřadu.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Zámecký park kolem infocentra Jaderné eletkrárny Temelín nově zdobí replika sochy moai z Velikonočního ostrova. U jejího umístění byl archeolog Pavel Pavel. Ten před lety využil techniku domorodců, když pomohl elektrárně při umístění některých komponentů.

V 80. letech minulého století archeolog Pavel Pavel řešil, jak mohla dávná civilizace hýbat mohutnými sochami, které váží několik tun. O několik let později právě jeho výzkum pomohl při dokončení jaderné elektrárny.

„Byl jsem osloven společností I&C Energo, abych pomohl při přesunu části řídicích systémů, kdy některé vážily několik tun, do uzavřených místností. Techniku využít nešlo, tak jsme sáhli po lanech a pákách, podobně jako domorodci na Velikonočním ostrově před mnoha sty lety,“ zavzpomínal Pavel Pavel v tiskové zprávě.

Několikatunové komponenty se nakonec podařilo umístit do již vybudovaných prostor. „Tady žádná technika pomoc nemohla, bylo to jen o chytrosti a „obyčejné“ lidské síle. I díky tomu jsme získali v té době nejmodernější a nejlepší řídicí systém a výrazně posunuli i bezpečnostní parametry,“ uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

Tuto událost teď připomíná replika sochy moai. Jejím autorem je právě Pavel Pavel. „Datum jsme ve spolupráci s ČEZ záměrně zvolili právě teď krátce před Velikonocemi, protože přesně před 300 lety, roku 1722 nizozemský admirál Jacob Roggeveen objevil pro Evropu Velikonoční ostrov,“ řekl Jiří Holinka, generální ředitel I&C Energo.

V současné době čeká řídící systémy elektrárny rozsáhlá modernizace. „Půjde v celosvětovém měřítku o technologicky i svým rozsahem nejnáročnější záměnu řídicího systému na jaderných elektrárnách. Měníme procesorovou část u stovky řídicích skříní a instalujeme desítky kilometrů nové kabeláže. Přesunout musíme i téměř čtyři tisícovky grafických displejů, které používají operátoři,“ dodal Zronek.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz