Den: 22. 4. 2022

Pád jednoho stromu může způsobit, že k zemi půjdou i další v jeho okolí. Dřevem teď postupují nejrůznější houby, ale pro život v Boubínském pralese to neznamená zkázu. Proces totiž láká nejrůznější druhy hmyzu, který je potravou pro ptáky. Proto je podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného důležité, aby v území zůstalo maximum odumřelých stromů. V rozhovoru pro Budějckou Drbnu vysvětluje, co se děje v území, kde jsou od minulého týdne uzavřené turistické trasy.

V tiskovém prohlášení zaznělo, že kůrovcová kalamita gradovala v roce 2019. Proč došlo k uzavření některých tras nyní?
Je to na základě postupu rozpadu souší. Když strom uschne, zpravidla hned nepadá z toho důvodu, že není tak silně zasažen dřevožijnými houbami, brouky a hnilobnými procesy. Postupem let se však dřevo rozpadá a proto zhruba po třech až čtyřech letech se zvyšuje pravděpodobnost pádu takové souše.

Bylo by možné laikovi popsat, co přesně kůrovcová kalamita v Boubínském pralese způsobila? Co se tam za poslední roky odehrálo?
V případě divokého přírodního lesa bych nepoužíval slovo kalamita. Je to naprosto normální proces, kterým šumavské pralesy procházely opakovaně v hluboké minulosti, o tom máme záznamy z letokruhů stromů i z odborné literatury. V podstatě jde o střídání generací stromů, zejména smrků. Smrk byl v pralese nejhojnější dřevinou, vichřice a kůrovec způsobí odumření velké části smrkové populace, přičemž přežijí jednotlivě velmi staří jedinci a téměř veškerý smrkový podrost. Les se tím prosvětlí a začnou odrůstat nejen smrky, ale i buky a jedle, které byly do té doby utlačovány stínícími smrky.

Co bude následovat?
Během následujících desítek let se vytvoří nová korunová vrstva, v ní budou dočasně dominovat buky a časem, třeba za sto – sto padesát let jimi prorostou smrky a prales se opět stane temným a chladným. Do doby příští vichřice a kůrovcové gradace. Nesmírně důležitou roli v celém procesu hrají právě odumřelé stromy. Tím, jak se začnou rozpadat, se stanou nositeli vysoké druhové rozmanitosti hub a hmyzu, zároveň ležící a rozpadající se kmeny smrků se stávají živnou půdou pro odrůstání další generace smrků.

Je skutečným národním divadlem přírody, říká ředitel

Jak v praxi mohou poškozené stromy ohrozit návštěvníky?
Mohou kdykoli spadnout. Mohou se vyvrátit nebo zlomit v jakémkoli místě, případně může spadnout silná větev. Pád jednoho stromu může odstartovat pád další stromů v okolí. A protože hniloba postupuje pomalu, nelze dostatečně přesně poznat, kdy takový suchý strom spadne. Sám jsem byl několikrát svědkem zřícení souše za úplného bezvětří. Proto jsem sám v takovém lese velmi pozorný a dopředu vyhledávám očima stromy, které mohou být nebezpečné. Pokud kolem nich procházím, sleduji, jestli nezapraskají. A vždy, když provádím návštěvníky kolem Boubínského pralesa, podrobně je instruuji, že i zdánlivě stabilní strom může být nebezpečný a vyzývám je, aby dávali pozor.

Mluvilo se o třech variantách, jak situaci řešit. Považujete tu stávající za nejideálnější?
Předně je třeba připomenout, že rozhodnutí o uzavření některé části lesa z jakéhokoli důvodu, tedy i kvůli nebezpečí pádu souší, je vždy na rozhodnutí vlastníka, respektive správce lesa. V případě Národní přírodní rezervace je to společnost Lesy ČR – Lesní závod Boubín. Když jsme si však podrobněji analyzovali výskyt souší uvnitř původního pralesa i mimo něj, jak to uvádějí sami správci, je jasné, že současné riziko pádu souší je nejvyšší v části modré turistické trasy od Boubínského jezírka po Knížecí cestě v délce cca 1,4 kilometru. V tomto místě jsou řádově stovky souší, které v nadcházejících letech hrozí zřícením. V ostatních částech naučné stezky okolo původního jádra pralesa je počet souší v řádech jednotek maximálně nižších desítek stromů. To jsou počty, které se nijak nevymykají předchozím letům. Různě početné množství souší se v jádru Boubínského pralesa vyskytuje po celou dobu jeho existence a také do jisté míry vždy ohrožovalo návštěvníky na okolní naučné a turistické stezce. Informace varující návštěvníky před pádem stromů byly osazeny Správou Národního parku Šumava na přístupy k pralesu už v roce 2003.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

PÍSEK – Napjatá atmosféra provázela jednání píseckých zastupitelů ve čtvrtek 21. dubna. Ústředním tématem zasedání v kulturním domě byl nový bazén. Odpůrci jeho stavby pod lesnickou školou neprotlačili na program bod, který by podpořil nové referendum. Musejí tak dál sbírat podpisy k petici. Přes hodinu dlouhá debata přinesla emoce, vzájemné osočování i výzvu k rezignaci místostarostky Petry Trambové, která je hlavním tahounem projektu.

Město po zrušení předchozího výběrového řízení a přepočítání nákladů navrhlo zvýšit finanční limit bazénu o 100 milionů na limitní cenu zhruba 480 milionů. To nakonec prošlo o jeden jediný hlas v tajné volbě, kterou prosadila koalice i opozice také nejtěsnější možnou většinou.

I když řada kritiků upozorňuje, že nová cena bazénu je přemrštěná a v nejisté době udělá v městské pokladně pořádný průvan, podle vedení města je na to písecká kasa připravena. I díky úvěrům. Už se ale nahlas mluví o tom, že se bude muset Písek s tak gigantickými investicemi do budoucna dost uskromnit, pokud na stavbu někdy dojde.

Atmosféra se dala krájet

Dusnou atmosféru nastolil hned jeden z prvních debatních příspěvků zastupitele Jiřího Hořánka (ANO). Poznamenal, že neustálé odkládání projektu a problémy s přípravou nového bazénu nejsou dobrou vizitkou. Místostarostce Petře Trambové (Pro Písek) pak naznačil, že by měla zvážit své další působení na radnici a rezignovat, protože dva místostarosty do konce volebního období Písek unese.

Místostarostka výzvu nekomentovala, ale opakovaně reagovala na výhrady kolegů. Řekla například, že kritici stavby nového bazénu a zastánci opravy starého nemají přesné informace a hází nereálnými čísly.

„Dneska do bazénu chodí pár lidí, aby si zaplavali. Do studené vody chodí jen otužilé děti. Proto stavíme nový bazén, aby lidé nemuseli dojíždět jinam. Stavíme to pro lidi, kteří k nám teď z toho důvodu nechodí. Objeli jsme několik bazénů. Nevím, v kolika se byli podívat iniciátoři referenda a kde se ptali na provoz. Například v Jindřichově Hradci v roce 2011 bazén opravili a přistavili dva menší bazény s teplejší vodou a atrakcemi. Provozní ztrátu měli dva roky zpátky asi dva miliony, a ještě platili městu jeden milion korun nájem. V Písku je provozní ztráta 10 milionů korun,” argumentovala Petra Trambová, proč starý bazén už nestačí.

V dlouhé debatě padaly argumenty ze všech různých stran. Promluvili také iniciátoři referenda z řad zastupitelů – Marek Anděl (Písek sobě) a Lukáš Nebes (zastupitelský klub hnutí ANO). Mluvilo se o překvapivých veletočích v názorech jednotlivých politiků i o tom, kdo vlastně chce a nechce slyšet názor občanů. Zastupitel za opoziční Piráty Josef Soumar také narazil na fakt, že bod nového bazénu nechala starostka projednat po skoro třech hodinách zasedání, když se se zdálo, že se schyluje k přestávce.

Jak hlasovali?

Na konci únavného maratonu pak Soumar dodal, že jedna i druhá strana si rozdávají rány. „Domnívám se, že na některé zastupitele byl vyvíjen nepřiměřený tlak. Proto žádám tajné hlasování,” navrhoval. To nakonec prošlo 14 hlasy. Je to minimální stav, který je v 27členném zastupitelstvu potřeba pro přijetí usnesení.

Nejprve se hlasovalo o návrhu Martina Brože (Piráti), který žádal navýšení ceny neschválit. Pro se našlo ale jen 10 hlasů, 14 bylo proti a tři se zdrželi. Deset hlasů bylo i pro neúspěšnou snahu o zařazení referenda na program jednání.

Stejný poměr byl pak pro návrh vedení města o navýšení ceny stavby, jen s opačným výsledkem. Celkem 14 hlasů bylo pro, 10 proti a tři se zdrželi. Návrh byl přijat.

I když je tajné hlasování legitimní varianta, voliči se nedoví, jak jejich volení zástupci jmenovitě rozhodovali. Lze jen spekulovat. Například u prosazování tajné volby, které bylo ještě veřejné, chyběly tři hlasy koaliční ČSSD, i když její politici byli v sále. Tři neutrální a anonymní hlasy pak byly také u tajného hlasování o ceně stavby.

Zdroj a celý text: jcted.cz