Den: 5. 10. 2023

Rada Jihočeského kraje schválila zřízení dvanácti zvláště chráněných území. Zcela nových, která doposud nebyla chráněna v žádné kategorii definované zákonem, je celkem pět: Pohoří na Šumavě, Slavonické rybníky, Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, Velký Hodonický rybník a Zlatý potok v Pošumaví. „Všech pět zvláště chráněných území zároveň patří mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000,“ uvedl první náměstek hejtmana Jihočeského kraje František Talíř. Další evropsky významné lokality (EVL) byly nově vyhlášeny na území stávajících chráněných území, konkrétně přírodní památky Ryšovy a přírodních rezervací Hadí vrch a Velký a Malý Kamýk.

„Ochrana přírody patří k prioritám naší krajské koalice, a proto mám radost, když můžeme vyhlásit nové přírodní památky a pomoct tak chránit přírodní bohatství jižních Čech,“ řekl František Talíř.  Pohoří na Šumavě se nachází v katastru obce Pohorská Ves. Před druhou světovou válkou zde žilo kolem tisícovky obyvatel, které po roce 1945 čekal odsun a obec se ocitla v pohraničním pásmu. „Součástí této evropsky významné lokality jsou původní zvláště chráněná území Pohořské rašeliniště, Prameniště pohořského potoka, Stodůlecký vrch a U tří můstků. Je to komplex biologicky cenných lučních, lesních a rašelinných biotopů, kde žije velké množství vzácných a ohrožených organismů,“ upřesnil Talíř.

Předmětem ochrany Slavonických rybníků jsou společenstva vodních rostlin, živočichů i kvalitních břehových porostů. Rybníky jsou také domovem vážky jasnoskvrnné.

Velký Hodonický rybník se nachází u Malont na samém okraji Novohradských hor a může se pochlubit populací silně ohroženého leknínu bělostného.

„Přírodní památku Údolí Lužnice a Vlásenického potoka najdete jižně od Dražic u Tábora. Jedná se druhově o jednu z nejpestřejších oblastí v tomto regionu,“ upřesnil náměstek Talíř. Území je vymezeno v šesti segmentech podél pravého i levého břehu řeky Lužnice v úseku Dražičky – Bejšovcův mlýn. Tvoří ji lesní porosty na příkrých svazích nad řekou a jejími přítoky – Vlásenickým a Příběnickým potokem. Nejvýznamnější jsou fragmenty cenných přirozených porostů na které je vázaná celá řada chráněných druhů rostlin a živočichů.

Evropsky významná lokalita Zlatý potok v Pošumaví se nachází v údolí Zlatého potoka. Rozkládá se v devítikilometrovém úseku od ústí Chrobolského potoka téměř až k obci Vitějovice. „Ochranu si tato lokalita zaslouží kvůli lesním, lučním a mokřadním biotopům. Vzácné jsou i druhy vázané na vodní prostředí, zejména kriticky ohrožená perlorodka říční a populace taktéž kriticky ohrožené mihule potoční, čítající stovky jedinců“, dodal Talíř.

Vedle těchto pěti nových chráněných území Rada Jihočeského kraje znovu vyhlásila další čtyři, které již existují, ale většinou kvůli drobným úpravám vymezení nebo z důvodu uvedení starších zřizovacích předpisů do souladu se současnou legislativou bylo nutné je zrušit a vyhlásit znovu. Jedná se o přírodní památky Černická obora, Irů dvůr, Ostrov Markéta a přírodní rezervaci Český Jílovec.

Před třemi lety se Český Krumlov jako první město v České republice začalo ucházet o certifikaci v rámci celosvětové iniciativy UNICEF Města přátelská k dětem (Child Friendly Cities Initiative). Obecným záměrem iniciativy je motivovat samosprávy k tomu, aby při svém rozhodování zohledňovaly práva a potřeby dětí a vytvořily vstřícné prostředí, kde děti mohou zdravě a bezpečně rozvíjet své schopnosti a přímo se podílet na rozhodování v oblastech, které se jich týkají.

„V projektu Město přátelské k dětem jde o mnohem víc než jen vytvářet pro děti zdravé, stabilní a bezpečné prostředí. Je i o to vytvářet prostředí, které je k nim férové, kde děti mají svůj hlas a tomu hlasu je nasloucháno. A to nejen formálně, ale se vší vážností. Žijeme ve společnosti, která dětem málo naslouchá. Děláme významná rozhodnutí, aniž bychom znali názor jedné čtvrtiny naší populace, kterou děti představují. O dětech se často uvažuje jako o budoucích občanech, ale ony s námi žijí právě teď. Město přátelské k dětem je přátelské nejen k dětem samotným, ale ve svém důsledku k nám všem,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.

Aby Český Krumlov mohl tuto mezinárodní certifikaci získat, musí projít akreditačním procesem a dosáhnout všech dohodnutých kritérií a stanovených cílů, které si společně s Českým výborem pro UNICEF stanoví.

Jedním ze společně definovaných cílů bylo zmapovat názory, nápady a pocity žáků a studentů, kteří žijí či navštěvují školy v Českém Krumlově. Toho se podařilo dosáhnout tím, že Český výbor pro UNICEF ve spolupráci s městem zrealizoval na konci uplynulého školního roku anonymní dotazníkové šetření, do kterého se zapojilo zhruba 1300 žáků prvního a druhého stupně základních a necelých 200 studentů středních škol.

„Výsledky nám přinesly inspiraci pro to, co můžeme a máme řešit, co děti trápí a v čem vidí posun města. V současné době jednáme s místními školami o vzniku městského dětského parlamentu, který bude hlasem dětí při rozhodování o některých záležitostech o dění ve městě,“ dodává starosta Alexandr Nogrády.

Výstupy a výsledky dotazníkového šetření jsou jedním z klíčových podkladů pro vytvoření tzv. akčního plánu, souboru konkrétních opatření a aktivit, jejichž realizace v následujících několika letech povede k naplnění cílů iniciativy.

Hlavní zjištění dotazníkového šetření

Pocit štěstí více panuje u mladších dětí na 1. stupni ZŠ. O něco šťastnější se cítí chlapci než dívky. Děti z prvního stupně jsou nejšťastnější s rodinou, děti z druhého stupně již preferují kamarády.

Nešťastné se děti nejčastěji cítí, když se jim nedaří ve škole nebo když jsou v rodině hádky. Neúspěch ve škole více trápí děti z 2. stupně. Zatímco hádky v rodině snáší hůře děti z 1. stupně, zejména pak dívky.

Dvě třetiny dětí z Českého Krumlova navštěvují nějaký zájmový kroužek. Zájmům dominuje sport a zejména u chlapců také počítačové hry.

Mladší děti z 1. stupně častěji, než starší děti navštěvují různá volnočasová zařízení, zejména pak sportovní oddíly, ZUŠ a Dům dětí a mládeže.

Téměř polovina dětí pociťuje nedostatek času. Starší děti z 2. stupně častěji uvádějí, že jim brání v trávení volného času podle jejich představ nedostatek peněz nebo nezájem o dostupné aktivity.

Většina dětí bydlících v Českém Krumlově (85 %) je s životem ve městě spokojena. Naopak těch, u kterých převládá opačný pocit, je poměrně málo (15 %). Negativní názor mají častěji starší děti na druhém stupni. Spokojeni jsou častěji chlapci, děti ve věku do 12 let, žijící v městské části Domoradice, Horní Brána či Latrán a děti chodící do školy ZŠ Linecká.

Děti jsou přesvědčené o tom, že je v Krumlově dostatek míst pro trávení volného času a jsou spokojené s nabídkou volnočasových aktivit. Naopak trápí je čistota ve městě.

Ve škole se děti učí o nebezpečí kyberšikany a učitelé jsou dětem nápomocní, když je potřeba. Naopak děti nemají možnost se vyjadřovat k dění ve škole a nemají dostatek míst na trávení času mezi vyučovacími hodinami.

Dvě pětiny dětí se setkaly s šikanou, pětina s kyberšikanou, čtvrtina s nějakým kriminálním činem. Se šikanou se setkaly častěji starší děti chodící na 2. stupeň (44 %). To samé platí i pro kyberšikanu (23 %). S kyberšikanou jsou častěji konfrontovány dívky než chlapci.

Alespoň nějaké povědomí o dětských právech má 40 % dotázaných dětí. Větší povědomí je mezi staršími dětmi z 2. stupně (44 %). Děti nejčastěji spontánně zmiňují právo na život, na vzdělání, na vyjádření svého názoru a na odpočinek.

Děti na 2. stupni by se nejvíce chtěly zapojit do aktivit v oblasti sportu a životního prostředí. Necelá polovina (44 %) dětí z 2. stupně je ochotna zapojit se do rozhodování o věcech veřejných v Českém Krumlově.

Kompletní závěrečná zpráva s výsledky z dotazníkového šetření je k dispozici zde: STEM/MARK (ois.cz).

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích má od 1. října 2023 nového ředitele. Stal se jím Mgr. Filip Lýsek, který dosud působil jako ředitel Regionálního muzea v Českém Krumlově. Ve funkci nahradil Ing. Františka Štangla, který odchází do důchodu. Nový ředitel zvítězil ve výběrovém řízení Jihočeského kraje, který muzeum zřizuje. Do konkurzu se podle vedoucího krajského odboru kultury a památkové péče Mgr. Patrika Červáka přihlásilo šest lidí.

„Ve stručnosti mohu říct, že mé cíle se odvíjejí z dlouhodobé činnosti muzea a projektů, které jsou již nastartované a které směřují mimo jiné k dokončení areálu Archeoskanzenu Trocnov a k realizaci výstavních a programových událostí, které muzeum čekají v příštích pěti letech nejen v souvislosti se zapojením do projektu České Budějovice EHMK (Evropské hlavní město kultury) 2028. V případě Archeoskanzenu Trocnov byla vybudovaná větší část areálu, ale čeká nás ještě vybudování zázemí a hlavně zcela nového návštěvnického centra, a to bude složitý úkol zejména stavebně – technický a do budoucna provozní,” řekl Filip Lýsek. Do výběrového řízení se přihlásil z důvodu perspektivy dalšího profesního rozvoje.

Sedmačtyřicetiletý Lýsek vystudoval filozofii, andragogiku a diplomoval v oboru filosofie a teorie umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Zhruba 7 let pracoval na krajském odboru kultury a památkové péče, posledních 12 let pak jako ředitel Regionálního muzea v Českém Krumlově. Během jeho působení muzeum obdrželo významná tuzemská ocenění nejen v oblasti výstavní, ale i edukační činnosti.

František Štangl působil jako ředitel Jihočeského muzea od března 2014, kdy skončila velká přestavba Jihočeského muzea a s ní tehdy po 23 letech i ředitel Pavel Šafr. Štangl byl předtím jako člen ODS krajským radním pro kulturu, pracoval i jako náměstek hejtmana Jiřího Zimoly (tehdy ČSSD). „S panem ředitelem Lýskem jsme si předávali jednotlivé agendy poslední dva měsíce,” řekl dvaašedesátiletý Štangl. Dál zůstává zastupitelem ODS v Nových Hradech, je předsedou představenstva Jihočeského vědecko-technického parku i členem správní rady Jihočeské univerzity.

Jednou z největších investic Jihočeského muzea posledních let je středověký Archeoskanzen Trocnov v areálu Památníku Jana Žižky z Trocnova. Jeho část zpřístupnilo muzeum pro širokou veřejnost letos v dubnu, slavnostní otevření Archeoskanzenu pak proběhlo 8. září 2023. Stavební práce probíhaly tři roky, při kterých se mj. vyrobilo 2 700 m² došků z žitné slámy, ručním opracováním prošlo 3000 tun kamene a na kulatinu zpracovali tesaři 600 kubíků dřeva. Návštěvníci si mohou v rámci komentovaných prohlídek s průvodcem prohlédnout třeba interaktivní zbrojnici, stáje, sýpku nebo obytné stavení s černou kuchyní. K vidění jsou dále například repliky nástrojů, nářadí, oděvů nebo nábytku. Celkové náklady projektu činily asi 66 milionů Kč, z toho 16 milionů Kč padlo na průzkumné práce, projektovou dokumentaci a vybavení  areálu. Vlastní stavební práce stály asi 50 milionů Kč a dotace z Evropské unie byla 16 milionů Kč. Z rozpočtu tak Jihočeský kraj uhradil 50 milionů Kč.

Jihočeské muzeum se stará zhruba o milion předmětů. Jihočeský kraj mu jako zřizovatel poskytl  letos provozní příspěvek 67,4 milionů korun. Jihočeské muzeum a jeho pobočky loni navštívilo 97 768 osob (resp. 158 660 osob včetně externích výstav), což je téměř dvakrát tolik než v posledním předpandemickém roce 2019, vyplývá z výroční zprávy.