Den: 22. 4. 2024

Současné trendy turismu a další zajímavá témata přinesl 8. ročník odborné konference cestovního ruchu Travelcon 2024. Ten začal ve čtvrtek 18. dubna na českobudějovickém Výstavišti v Národním pavilonu Z. Na zájemce čekaly dva dny plné přednášek, workshopů a diskuzí s odborníky z oblasti cestovního ruchu.

Podle Petra Soukupa, ředitele Jihočeské centrály cestovního ruchu, letošní ročník představil nové pohledy na cestovní ruch, inspirované praktikami a úspěchy našich sousedů z Polska, Německa, Rakouska a Slovenska. Úvodního slova se ujali mimo jiné zástupci Jihočeského kraje a města České Budějovice. Náměstek hejtmana František Talíř připomněl, že jde rozměrem o jedinou akci tohoto typu v České republice a letos navíc s rekordní účastí přes 450 účastníků. Dagmar Škodová Parmová, primátorka Českých Budějovic, považuje odbornou konferenci za významný počin, která veřejnost seznámí s nejnovějšími trendy v oblasti cestovního ruchu, které lze v jihočeské metropoli využít nejen v letní turistické sezóně, ale i mimo sezónu, v celoroční návštěvnosti města a jižních Čech. Program dvoudenní konference  poskytl poutavou formou různorodý pohled na cestovní ruch, od zajímavých lokalit až po inovativní projekty a digitální platformy.

„My jsme se snažili ten pomyslný vějíř témat co nejvíce roztáhnout do největší šířky, to znamená, že tématem byla umělá inteligence, kongresová turistika, marketingové kampaně, ale třeba i to, jak z méně známých míst učinit místa, která dokáží prodat svou kvalitu, aniž by byla zaplavena davy turistů,“ dodává Petr Soukup, ředitel JCCR.

Travelcon 2024 i letos ukázal, že cestovní ruch je neustále rozvíjející se oblastí a má potenciál využít nové technologie ke zlepšení zážitku turistů a cestovatelů.

Frymburský břeh lipenské přehrady bude zdobit busta nebo jiná hmotná, umělecky cenná připomínka na pobyt zapomenutého českého génia Járy Cimrmana. O jeho návštěvě, kdy si ve zdejším starobinci Cimrman léčil vzácnou chřipku vypráví hra Lijavec z pera tvůrců tohoto ryze českého fenoménu pánů Smoljaka a Svěráka. Dílo bude o to cennější, protože bude opatřené tabulkou s Braillovým písmem a bude tak přístupné zrakově handicapovaným.

„Věříme, že tím Frymburk jen získá. Se studenty chceme navázat další spolupráci. Frymburk v létě přiláká všechny cimrmanology světa. Nejedná se o první frymburskou akci související s tímto fenoménem. V roce 2000 jsme na hladině Lipna odhalovali plovoucí památní desky vyrobenou z bronzu,“ uvádí starosta Frymburka Oto Řezáč. Tuto spolupráci resp. účast na tomto zajímavém projektu projednají zastupitelé městyse na svém dubnovém veřejném zasedání.

Na frymburské připomínce působení našeho nejslavnějšího Čecha se vedle tamního městyse a Turistického spolku Lipenska podílí především studenti z katedry výtvarné výchovy Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.  „Je to pro všechny velká a velmi zajímavá výzva. Naši studenti mají možnost vytvořit dílo, které bude umístěno ve veřejném prostoru a k tomu bude i nápomocné pro osoby s různým tělesným postižením, především pro nevidomé a slabozraké. Kromě toho právě postava Járy Cimrmana je pro mnohé srdeční záležitostí a považuji to za vynikající nápad,“ uvedla jejich vedoucí pedagožka Zuzana Duchková.

Právě studenti pod vedením Zuzany Duchkové a Josefa Lorence vytvořili několik cimrmanovských návrhů, které budou zdobit vybrané plochy ve Frymburku.

Studenti, kteří se na návrzích podílí navštěvují výběrový kurz, kdy jsou předměty zaměřené na haptické modely pro osoby s tělesným postižením. „Společně s kolegou Josefem Lorencem vedeme kvalifikační práce, které vznikají ke každému haptickému modelu. Píšu texty k jednotlivým modelům, kontroluji historicko-společenský kontext a mimo jiné zajišťuji spolupráci s Centrem podpory studentů se specifickými potřebami, bez kterého bychom nemohli jednotlivé modely dokončit tak, aby byly opravdu funkční jako kompenzační pomůcky,“ uvádí Duchková.

Nejedná se o první haptický model, který budou obdivovat milovníci Lipenska. Ve vyšebrodském klášteře je k vidění model zdejší madony, od léta zde bude i haptický model Závišova kříže. Vytvořil je dnes již bývalý student Jihočeské univerzity Jaroslav Svoboda, který je i autorem jedné cimrmanovské busty. „Cimrman je zde zachycen, jak si chrání obočí před správcovou z herbergu. Čímž ale bohužel došlo i k celkovému zakrytí obličeje. Takže mistrova podoba opět nebude odhalena. Je zde vidět i všeobecně známý pahrbek geniality,“ popisuje Svoboda svůj model. Jeho busta nemá žádný název, ale na soklu, na kterém je Cimrmanova busta, je nápis „Dej si bacha na obočí!“

Další dvě díla vytvořil autorský kolektiv studentů ve složení Jan Procházka, Alisa Raff a Adéla Čiháková. „První je pojata spíše figurativně. Jmenuje se Cimrman s utěrkou. Skládá se ze dvou částí. První je hlava s utěrkou, což symbolizuje jeden moment ze hry Lijavec. Jde o okamžik, kdy byl Cimrman napaden vrchní světnicovou Karolínou Královou. Druhá část je ruka ukazující na místo ve vodě, kde se dříve nacházel starobinec. Ruka je otočná, což poukazuje na fakt, že se neví, kde přesně se potopený starobinec nachází,“ uvádí autoři.

Druhá varianta se nazývá Pumpa v zimě a podle autorů jde o více abstrahovanou verzi Cimrmanovy busty. „Odkazuje na jiný moment ze hry Lijavec, kdy se Cimrman tímto způsobem maskoval, když šel na maškarní,“ uvádí autoři.

Divadlo Járy Cimrmana bylo pro celou skupinu výtvarníků vynikající česká klasika. Novinkou to bylo pro Alisu Raff, ukrajinskou členku této výtvarné skupiny. Z jejího pohledu jde o specifický humor, pro jehož pochopení je potřeba proniknout do určitého historicko-kulturního pozadí České republiky.

Vítězné umělecké dílo teď budou na svém nejbližším zasedání vybírat frymburští zastupitelé. Důležité doporučení dá také výsledek plánované návštěvy přímo v herecké šatně Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Studenti herce po dohodě navštíví a o návrzích si krátce popovídají. „Zdeněk Svěrák i David Smoljak souhlasí. Nápad se jim líbí,“ uvádí ředitelka divadla Jana Rumlenová.

Městys Frymburk, kde žije zhruba 1500 lidí a ročně ho navštíví vyšší desítky tisíc spokojených turistů nyní usiluje o zisk statusu lázeňského města, což by mělo ohromný efekt pro návštěvnost této lipenské perly zejména v období mimo letní a zimní sezónu. Pro zajímavost od roku 1989 získalo tento lázeňský status pouze jedno město u nás.

„Na přelomu května a června snad vyjde již zákonná norma a Frymburk získá status Přírodních léčebných lázní a následně do konce roku i status Lázeňského místa což jsou přesné termíny jak je obsahuje příslušný zákon. V tomto případě se ale nejedná o dílo Járy Cimrmana, ale mravenčí, více než 15 let trvající práci zdejšího dlouholetého starosty Oty Řezáče podpořenou skvělou spoluprací s majitelem zdejšího Wellness hotelu Frymburk Bořkem Vágnerem, kde budou pro lázeňské hosty připraveny všechny procedury,“ v nově rekonstruovaném pavilonu uzavírá Pavel Pechoušek, destinační manažer z Turistického spolku Lipenska, který se stará o propagaci území od Stožce po Rožmberk.

První chodci se v pátek odpoledne prošli po Lazebnickém mostě, který byl téměř čtyři měsíce zavřený kvůli kompletní rekonstrukci.

Exponovaný most v centru města byl prakticky v havarijním stavu, dřevěné části mostu byly vyžilé, napadené dřevokaznou houbou a původní ocelové nosníky ze 50. let minulého století byly zrezivělé. Kompletní rekonstrukce byla proto nevyhnutelná.

Už od podzimu loňského roku probíhaly přípravné práce a na samotném mostu se začalo od nového roku. Na mostu je nainstalovaná zcela nová ocelová nosná konstrukce včetně dřevěné mostovky, vozovky, zábradlí a chodníku.

Práce na rekonstrukci skončily o dva týdny dříve, než se plánovalo. Pro dopravu bude most spolu se slavnostním přestřižením pásky otevřen 2. května v 15.00 hodin.

Zánik Nábytkové banky Jihočeského kraje, která fungovala v Českých Budějovicích od roku 2016 a pozastavila provoz z důvodu nedostatečného financování v září roku 2023, znamenal nejen pro neziskové organizace, poskytovatele sociálních služeb a lidi v nouzi zásadní problém. V podstatě ze dne na den přišli o přístup k nábytku, který jim veřejnost a firmy mohli přes tuto organizaci darovat.

„Materiální pomoc při vybavování potřebných domácností je stále velmi žádaná i po skončení naší činnosti a zároveň lidé každý den zbytečně vyhazují obrovské množství věcí, které by mohly sloužit právě třeba pro tyto charitativní účely. Proto je zánik nábytkové banky velká škoda a ztrátou pro celý Jihočeský kraj. Jsem ale ráda, že to náš tým nevzdává a hledá neustále řešení, jak Nábytkovou banku Jihočeského kraje obnovit,“ prohlásila zakladatelka Nábytkové banky Jihočeského kraje Dana Kalistová. Nábytková banka kromě charitativního rozměru svojí činností přispívá k ekologické udržitelnosti, podporuje cirkulaci věcí, snižuje jejich plýtvání a následnou produkci odpadů.

Paradoxem je, že jihočeská nábytková banka byla první svého druhu nejen v České republice. Model, kdy lidé mohou věnovat funkční nábytek a ten pak putuje k potřebným, odkoukaly ostatní kraje, ale o podobném konceptu přemýšlí i další státy Evropské unie. Dana Kalistová se tak stala ředitelkou České federace nábytkových bank a re-use center, která spojuje nábytkové banky v České republice.

K obnovení činnosti by měl přispět i pondělní kulatý stůl, který by mohl najít řešení, jak Nábytkovou banku zachránit. „Udělali jsme si průzkum mezi poskytovateli sociálních zařízení, neziskovými organizacemi a dalšími institucemi a výsledek byl jednoznačný. Všichni nábytkovou banku využívali a všem chybí. Proto jsem se rozhodla uspořádat tento kulatý stůl, který by mohl vést k obnově činnosti,“ poznamenala jihočeská poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková, která odbornou debatu iniciovala.

„Pomoc od nábytkové banky umožňovala například, aby každé dítě v rodině mělo svoji postel a děti nemusely spát dohromady. Další významnou roli hrála například při vyhlašování sbírek po mimořádné události, protože disponovala kapacitami na uskladnění darovaného nábytku a domácích spotřebičů a byla schopna zajistit jejich následnou distribuci potřebným,“ dodala poslankyně.