Den: 4. 6. 2024

V pondělí 3. června ocenil náměstek hejtmana pro oblast školství Pavel Klíma úspěšné účastníky kvízů zaměřených na bezpečné chování na internetu, které jsou pořádány v rámci projektu Kraje pro bezpečný internet. Ten se v Jihočeském kraji koná letos už po třetí. Absolutním vítězem krajského finále Kvízu PLUS se stal Lukáš Horáček ze Střední odborné školy strojní a elektrotechnické ve Velešíně.

Mimo gratulací a hodnotných cen dostane Lukáš možnost reprezentovat Jihočeský kraj i na republikovém finále, které se bude konat 12. června a uskuteční se v české centrále společnosti Microsoft. Z vítězství měl student velešínské střední školy velkou radost i když to pro něj bylo překvapení. „O soutěži nám řekli učitelé, díky nim jsem se do soutěže přihlásil, a nakonec i vyhrál, což jsem vůbec nečekal,“
svěřil se Lukáš Horáček, který se prý počítači a programováním zabývá už od svých osmi let. Lukáš následně prozradil, že se do soutěže příští rok určitě přihlásí nejen on, ale i jeho sestra.

Projekt Kraje pro bezpečný internet je pořádaný pod záštitou Asociace krajů České republiky a klade si za cíl zvýšit informovanost o rizicích internetu a možnostech prevence. Jeho cílovou skupinou jsou vedle dětí a studentů také rodiče, pedagogičtí či sociální pracovníci
a senioři.

Mimo celoročně dostupných videí a e-learningových lekcí, vyhlašuje projekt pravidelně také soutěžní kvíz pro žáky a studenty základních a středních škol. Tento kvíz letos v Jihočeském kraji úspěšně absolvovalo 1210 žáků, což je o sto šest žáků víc než loni. Zapojilo se celkem 59 škol, z toho 23 základních a 36 středních.

V dalších letech by se soutěže mohlo zúčastnit daleko více dětí. Rád by toho dosáhl náměstek Klíma, který chce v příštím roce vyzvat k zapojení do projektu nejen krajem zřizovaná školská zařízení, ale také všech 500 jihočeských základních a středních škol. „Všichni bychom se měli umět v tom internetovém moři bezpečně pohybovat. Je to vlastně stejné, jako s automobilovou dopravou, jejíž masové rozšíření si vyžádalo stanovení jednotných pravidel silničního provozu. I ta je přece nutno z bezpečnostních důvodů dodržovat,“ zamyslel se náměstek Klíma a jako bývalý učitel a ředitel ocenil hravou formu, s jakou projekt děti učí bezpečnému chování na internetu.

Turistická oblast Toulava, od Tábora až k nám… představila nové dálkové pěší a cyklotrasy s názvem “Jděte do Prčice po celý rok”. Stezky vedou ze tří měst v regionu Toulava – z Tábora, Milevska a Sedlčan do hlavního města českých pochodů Sedlce-Prčice. Dohromady se jedná o 5 pěších tras a 3 cyklookruhy.

“Cílem projektu je ukázat lidem krásnou krajinu Jistebnické vrchoviny, okolí Milevska a Sedlčanska celoročně. Slavný pochod se chodí jednou v roce, ale krajina je atraktivní pořád. Rodina, parta kamarádů, páry i osamělý poutníci tak mohou strávit dovolenou zdravým pohybem po stezkách a podpořit tak i místní výrobce a poskytovatele služeb,” říká produktový manažer Toulavy Jan Sochor.

Stezky byly slavnostně otevřeny 1. června ve Vysokém Chlumci za účasti zástupců jižních i středních Čech, které projekt propojuje. Celková délka tras je přes 150 km. Stezky využívají stávajícího značení KČT. Jsou však v krajině viditelné i díky infotabulím Stezky do Prčice po celý rok. Ty obsahují mimo navigace i interaktivní hru pro rodiny s dětmi, kterou lze hrát prostřednictvím mobilního telefonu. V cíli čekají hráče odznaky Stezek.

Turista také dostane tipy na ubytování na trase i další zážitky, jako je třeba Kozí farma, nebo rybaření. Najde je v tištěném průvodci, který je k dispozici zdarma na infocentrech v Sedlci-Prčici, Táboře, Sedlčanech a Milevsku. Ale i na webových stránkách www.toulava.cz/jdetedoprcice a www.toulava.cz/nakoledoprcice.

Další součástí projektu je obnova starých původních stezek. “V rámci vedení tras se snažíme přeložit turistické značky z míst, kde vedou po silnici na původní cesty, které se za tímto účelem čistí a obnovují,” říká Sochor. Ve spolupráci s KČT tak byl loni vyčištěna cesta mezi Uhřicemi a Boletínem a další projekty se připravují.

Mimo krásné přírody turista na stezkách uvidí i krásná místa, jako je zřícenina hradu Borotín, vesnice Ounuz, vyhlídka z vrcholu sjezdovky Monínec, Skanzen Vysoký Chlumec, Klášter Milevsko a další.

Vyšší Brod na Lipensku se připravuje na jubilejní 50. ročník Plavby kuriozních plavidel, posádky na vlastnoručně vyrobených lodích, bárkách nebo třeba i neckách se vydají 29. června na tradiční pouť po Vltavě do Rožmberka nad Vltavou. Start je tradičně ve 13.27 ve vyšebrodském kempu Pod hrází.

„Připravený máme bohatý doprovodný hudební program, kdy zahrají MoveBreakers, Balkan Party Band nebo country legenda Hastrmani. Čeká nás i bohatý doprovodný program pro děti, připravená bude velká trampolína, malování na obličej, výtvarná dílna a sportovní tematické hry pro děti,“ uvádí Michal Rolčík, vedoucí odboru kultury ve Vyšším Brodě a jeden z organizátorů.

Sám zatím neví, kolik plavidel pojede, protože jsou všichni zvyklí hlásit se těsně před nebo i na místě, nicméně zájem zúčastnit se projevili i dávní účastníci plavby.

Se svou dvanáctičlennou partou se chystá Jindra Longauerová z Lipna nad Vltavou. „Jezdíme od roku 2009. Vynechali jsme jen v době covidu. Téma našeho plavidla nemohu prozradit, ale připravujeme se několik měsíců,“ uvádí Jana, která je členem spolku Lipen, jenž organizuje různé kulturní akce.

Tradice plavby kuriozních plavidel vznikla v roce 1974, kdy v hospodě, u stolu party tehdejších mladíků padl furiantský nápad. „Na pivo si doplujeme do Rožmberka, a to na čemkoliv co plave, co máme doma a udrží nás nad hladinou.“  Lehátka, duše od náklaďáků, traktorů či polystyrenové desky byly pasovány na dopravní prostředek. Kdo mohl tušit, že se připojí každým rokem další nadšenci a kuriózní plavidla se stanou legendou.  U zrodu stálo pět lidí: Václav Wippern, Josef Havel, Bohuslav Lohoňka, Jan Schwarz, Václav Dědek.

„Už od počátku v partě organizátorů jsem začal sbírat plakáty, fotografie. Dokonce existuje jeho film z prvního nebo třetího ročníku plavby. Druhého ročníku kuriózních plavidel v roce 1975 se například zúčastnilo již 32 plavců na 19 ti plavidlech, Takovou to mělo odezvu. Třetí ročník přilákal dokonce 58 plavců na 25 plavidlech. Zaznamenány mám i rekordy: v desátém ročníku v roce 1983 plulo 75 plavidel a 351 účastníků, což mám stvrzeno prezenční listinou. Šlo stále o stoupající trend. Na březích Vltavy bylo po nějakém čase tři tisíce diváků a koncem 80. let se vyšplhala návštěvnost až na cca deset tisíc přihlížejících. Začala se rodit nečekaná tradice, vždyť v patnáctém ročníku v roce 1988 bylo přihlášeno dokonce 86 plavidel a 468 plavců,“ vzpomíná pamětník Jiří Koklar.

„Pro představu, plavidla tehdy při startu stála ve dvou řadách od přehrady vyrovnávací nádrže až k mostu podél kempu,“ popisuje nám atmosféru Václav Wippern.

„V jednom z ročníků bylo nejstarší plavkyni plující ve stylizované školní lavici na voru dokonce 78 let! Plavci přijížděli z jižních Čech, Moravy, ze Slovenska. Nejvzdálenější účastník byl dokonce až z Austrálie. Koncem 80.let byl také zaznamenán rekord v návštěvnosti kolem deseti tisíc diváků, rozprostřených po celé trase plavby,“ popisuje rarity archivář Jiří Koklar. „Jako rekordmana bychom měli zmínit Pavla Procházku z Loučovic, který je téměř od počátečních ročníků každoročním účastníkem a splouvá řeku vždy samostatně jako singl. Patří mezi uznávané legendy místních vodáků,“ říká uznale Václav Wippern.

Jaké plavidlo považují plavci za těch 50 let za nejkurióznější? „Oceňuji tvůrčí píli, že některé party vodáků dokázaly věnovat spoustu času ke zdokonalení svého výtvoru. Např. velmi pracný Trójský kůň nebo plavidlo, představujícího scenérii německého hudebního pořadu Ein Kessel Buntes, kde legrace bylo habaděj, si určitě mnozí zapamatovali až dodnes. Slogany byly také dost výmluvné. Neumíte si představit ty nadměrné náklady na přívěsných vozících, když se účastníci sjížděli s plavidly ze všech koutů republiky,“ říká Václav Wippern.

Bohuslav Lohoňka vybírá v paměti: „Určitě se mi líbila ponorka, která se skutečně nořila pod hladinu, ale i vynořovala. Za tím muselo být velké nadšení, technické dovednosti a spousty hodin práce. Ten nápad.“

Mezi recesisty se zrodil, ale i velice prospěšný nápad, který má svou tradici do dnes. „Jako správní vodáci jsme řeku nevyužívali jen pro zábavu. Myslím, že na podzim roku 1981 po skončení vodácké sezony, jsme uspořádali akci Čištění Vltavy. Prošli jsme řeku z Vyššího Brodu do Herbertova a vytahali odpad, který, nebudete věřit, zaplnil celý náklaďák. Tato prospěšná akce se ujala a pokračuje vlastně dodnes.“ Jiří Koklar.