Den: 5. 3. 2025

V pátek, 21. února 2025, se odpoledne kolem 16 hod na pražském Černém Mostě pod dvěma dětmi na rybníku Aloisov propadl led. Záchranné služby dorazily na místo díky odvaze a rychlé reakci tří náhodných kolemjdoucích, kteří děti vytáhli z ledové vody. Jedno z dětí bylo letecky převezeno do nemocnice.

Jedním ze zachránců byl Martin Černý, řidič zdravotní dopravní služby Nemocnice Tábor. Pan Černý se vydal vlakem do Prahy za svým synem na návštěvu. Když se blížili z metra na sídliště, kde syn pana Černého bydlí, zaslechli volání o pomoc a všimli si dvou osob v rybníku. Byli to děti ve věku kolem 10-11 let. Okamžitě začali jednat.

Martin Černý neváhal a vrhl se do ledové vody. Snažil se s chlapci komunikovat a udržet je nad hladinou. „Jeden z chlapců měl ještě dostatek síly, a i když se pod ním led neustále lámal, snažil se udržet nad hladinou. U druhého chlapce už bylo vidět, že mu síly docházejí a že může brzy skončit pod hladinou,“ popisuje pan Černý. Do vody skočil i jeho syn a na poslední chvíli popadl chlapce, který se potápěl. Společnými silami pak vytáhli oba chlapce na břeh.

Tou dobou už dorazili na místo policisté, hasiči a záchranná služba. „U jednoho z dětí, které bylo po tonutí, bylo nutné zajistit dýchací cesty a připojit na umělou plicní ventilaci, bylo také podchlazené a letecky převezeno do nemocnice,“ informovali záchranáři. Druhé z dětí bylo rovněž převezeno do nemocnice, nebylo však v ohrožení života. U žádného z dětí nemuseli provádět resuscitaci. Také zachránci byli podchlazeni, ale záchranáři je zkontrolovali, vyšetřili a nebylo nutné je převážet do nemocnice.

Pan Martin Černý a jeho 29letý syn svým hrdinským činem, kdy s nasazením vlastního života zachránili dva chlapce z ledové vody, prokázali neuvěřitelnou odvahu a soucit. Jejich rychlá reakce a odhodlání zaslouží obrovské uznání a obdiv. Tento čin není jenom ukázkou statečnosti, ale také připomínkou, jak důležitá je lidská solidarita a ochota pomáhat v nouzi. Vedení nemocnice Tábor osobně poděkovalo panu Černému za jeho nezištný čin a hrdinství. Tento příběh je důkazem, že odvaha a spolupráce mohou mít zásadní vliv na životy ostatních. Velké poděkování patří všem, kteří se na záchraně podíleli.

Ve středu 19. února proběhla na Gymnáziu J. V. Jirsíka v Českých Budějovicích výjimečná akce – Den bez telefonů. Iniciativa, kterou připravilo školní poradenské pracoviště ve spolupráci se studentským spolkem GJVJinak, měla upozornit na nadměrné používání mobilních telefonů a nabídnout studentům alternativní způsoby trávení volného času. Žáci i vyučující se mohli dobrovolně zapojit a na celý den odložit své telefony.

Během přestávek nahradily digitální svět reálné zážitky – studenti si mohli zahrát deskové a karetní hry, ochutnat domácí zákusky a kakao nebo si užít koncert školní kapely, která hrála na hlavním schodišti. Vyučující pak omezili používání telefonů i ve výuce a v některých hodinách se věnovali tématu digitální závislosti. Atmosféra ve škole byla uvolněná, studenti více komunikovali mezi sebou a místo mobilních displejů se soustředili na společné aktivity.

Myšlenka digitálního detoxu zaujala i náměstka hejtmana pro školství Davida Štojdla, který zavítal na gymnázium v rámci svých cest po jihočeských středních školách, kde se osobně seznamuje s řediteli a provozem jednotlivých škol: „Mám obrovskou radost, když vidím studenty, kteří chtějí zkusit něco jiného, než být neustále online. V dnešní době není snadné odložit telefon, ale právě takové iniciativy ukazují, že to jde a že to stojí za to. Na základních školách děti o přestávkách nepustí vůbec telefony z ruky. A toto je skvělý příklad, jak přestávku využít jinak. Ostatní střední školy by se mohly připojit. I když vím, že některé z nich podobný den už dělaly.“

Ředitel školy Jan Ptáčník vysvětlil, že gymnázium jinak používání mobilů neomezuje, a naopak je v některých situacích využívá i při výuce. „Mobily používáme i v hodinách. Studenti nám například dávají přes své telefony zpětnou vazbu na vyučování a my se tak alespoň přesvědčíme, že dávali pozor. Dáme jim jednoduše pár otázek, které se týkaly předmětu výuky. Mobily ve škole nezakazujeme, jsou žáci, kteří je potřebují, aby byli v kontaktu s rodiči kvůli svému zdravotnímu stavu nebo třeba kvůli dopravě domů.“

Pozitivní ohlasy studentů i učitelů vedou k úvahám o rozšíření akce. „Uvažujeme o tom, že příště bychom mohli vyzkoušet celý týden digitálního detoxu. Rádi bychom nabídku aktivit ještě rozšířili o sportovní hry nebo tematické workshopy s odborníky,“ dodal ředitel Ptáčník.

V úterý 4. března proběhlo další setkání hejtmana Jihočeského kraje a členů krajského vedení se starosty jihočeských obcí. Tentokrát zavítali na Strakonicko. I tentokrát bylo cílem posílit spolupráci mezi krajem a obcemi i prodiskutovat aktuální témata, která region trápí.

Ráno jednání odstartovalo schůzkou s vedením města Strakonice, kde se řešily klíčové projekty v oblasti sportovní infrastruktury. Strakonice zvažují rekonstrukci plaveckého stadionu a zimního stadionu. Hejtman upozornil, že tyto projekty jsou ve fázi příprav a vyzval vedení města k urychlení, protože kraj je připraven tyto aktivity podpořit z programu na rozvoj sportovní infrastruktury.

„V rámci nové dotační podpory jsme nabídli okresním městům možnost přispět na výstavbu sportovní infrastruktury. Kraj poskytuje až 50 milionů Kč na rekonstrukce či výstavbu nových sportovních hal, zimních stadionů a plaveckých areálů, protože mnohé z těchto zařízení už neodpovídají současným standardům. Od vedení Strakonic jsme obdrželi informace o stavu připravenosti jejich projektů. Musím říct, že mě to do určité míry zklamalo, zvláště když jsme se bavili o zimním stadionu. Vždyť právě jedním z důvodů, proč jsme tento fond zřídili, byla informace, že do strakonického zimního stadionu zatéká a bruslí se tam v loužích,“ uvedl hejtman a upozornil, že současné vedení města Strakonice je ve funkci už téměř třetí volební období, projekty má však stále ve fázi zadávání projektové dokumentace. „Kolegům jsem otevřeně řekl svůj názor — takové projekty, jako je rekonstrukce plaveckého stadionu a zimního stadionu, s náklady kolem 40 až 60 milionů Kč, by město mělo být schopné vyřešit samo. Strakonice přitom disponují zůstatky na účtu kolem 350 až 400 milionů Kč. To nejsou investice, které by vyžadovaly zásadní podporu kraje — jedná se o běžné provozní záležitosti,“ dodal hejtman s tím, že pro kraj je z hlediska finanční podpory zajímavější možnost výstavby úplně nové sportovní haly.

Dalším důležitým tématem bylo rozšíření základní umělecké školy ve Strakonicích. Kraj nabídl pomoc s rekonstrukcí historické budovy, kde by se škola mohla sjednotit do jednoho objektu v majetku kraje. Diskuze se dotkla i plánovaného parkovacího domu u nemocnice, kde se zvažuje spolupráce kraje a města. Setkání se starosty přineslo otevřenou debatu o dotačních programech Jihočeského kraje. Hejtman ujistil přítomné, že kraj dlouhodobě podporuje malé obce a města – téměř 10 % krajského rozpočtu míří na investice do lokálních projektů. Diskutovalo se rovněž o rozvoji dopravní infrastruktury a integrované dopravy v regionu. „Bylo to velmi věcné a přátelské jednání. Jsem rád, že starostové oceňují náš krajský investiční fond, který jim pomáhá realizovat projekty, jež by jinak nebyly možné,“ uvedl hejtman.

Jihočeský kraj se stal prvním regionem v České republice, který převzal prestižní ocenění Angels Regions Award za excelentní cerebrovaskulární péči. Toto mezinárodně uznávané ocenění, udělované iniciativou Angels, potvrzuje vysokou kvalitu iktové péče v regionu a zdůrazňuje efektivní spolupráci mezi zdravotnickými záchrannými složkami, nemocnicemi a vzdělávacími institucemi.

Slavnostní předání ocenění se uskutečnilo dne 28. února 2025 na půdě Krajského úřadu Jihočeského kraje za účasti představitelů Nemocnice České Budějovice, zástupců Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, pedagogů základních škol, odborníků na cerebrovaskulární péči a představitelů kraje.

Po mozkové mrtvici je přibližně polovina pacientů závislá na péči okolí, nebo na následky mrtvice umírá. Jedním z důležitých faktorů výsledku léčby je čas. Správné a včasné rozpoznání příznaků, rychlý transport do správného centra a rychlá a kvalitní péče v centrech představují řetězec komplexní péče, který pacientům po mrtvici významně zvyšuje šance na kvalitní druhý život.

Péče o pacienty s mozkovou mrtvici zahrnuje laické rozpoznání příznaků a správnou reakci, rychlou reakci Zdravotnické záchranné služby a transport, urgentní diagnostiku a léčbu v iktových centrech a následnou rehabilitaci.

Prevence a osvěta spočívá ve výchově a vzdělávání. S podporou vedení Jihočeského kraje probíhá vzdělávací projekt Hrdinové FAST, který učí děti ve věku 5–10 let rozeznat příznaky mrtvice a rychle reagovat. Do projektu je zapojeno přes 1 150 žáků z více než 80 škol. Ambassadorem programu je doc. MUDr. Svatopluk Ostrý, Ph.D., který na mezinárodním Summitu FAST Heroes v Krakowě získal ocenění „Adult Advocate“. Toto ocenění mohou každý rok získat jednotlivci, kteří se významně zasadili o rozšíření kampaně, a tedy o významnou pomoc při šíření osvěty o cévní mozkové příhodě.

V Jihočeském kraji fungují tři cerebrovaskulární centra – iktová centra v Nemocnici Písek, a.s. a Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. a komplexní cerebrovaskulární centrum v Nemocnici České Budějovice, a.s. Všechna tato centra splňují velmi přísná kritéria kvality iktové péče. Tato síť představuje dostupnost vysoce kvalitní péče pro většinu obyvatel kraje do 45 minut.

Angels Regions Award hodnotí regiony komplexně dle čtyř klíčových pilířů – osvěty a prevence, kvality péče poskytované ZZS, dostupnosti kvalitních cerebrovaskulárních center a úspěšnosti v léčbě. Doposud bylo ocenění uděleno pouze 28 regionům světa. Sedm evropských zemí získalo 17 regionálních ocenění, z nichž 5 připadá na Českou republiku.

Právě Jihočeský kraj se stal prvním regionem v České republice, který toto ocenění převzal. „Tento úspěch je výsledkem dlouholeté práce zdravotníků, záchranné služby, pedagogů i krajské samosprávy. Ukazuje, že Česká republika patří mezi světovou špičku v poskytování cerebrovaskulární péče,“ uvedl doc. MUDr. Svatopluk Ostrý, Ph.D., primář Neurologického oddělení a vedoucí komplexního cerebrovaskulárního centra Nemocnice České Budějovice, a.s.