Jubilejní 900tisící návštěvník temelínského infocentra odstavil jaderný reaktor

Na simulátoru pro trénink operátorů jaderné elektrárny si zmáčknout ikonické červené tlačítko a odstavit reaktor. Takové překvapení dnes dopoledne čekalo na Daniel Slavíčka, studenta třetího ročníku Gymnázia Česká z Českých Budějovic. Stal se totiž jubilejním 900tisícím návštěvníkem Infocentra Jaderné elektrárny Temelín.

Milé překvapení dnes v Jaderné elektrárně Temelín čekalo na 30 studentů třetího ročníku Gymnázia Česká z Českých Budějovic. Krátce po příjezdu se totiž dozvěděli, že je mezi nimi jubilejní 900tisící návštěvník temelínského infocentra. Stal se jím Daniel Slavíček osmnáctiletý student z Hluboké nad Vltavou. „Bylo to pro mě velké překvapení. Jsem rád, že jsem se mohl podívat přímo do tréninkového centra operátorů, protože o Temelín i jadernou energetiku se zajímám. Zaujalo mě velké množství ovladačů, které tady je. Vlastní odstavení složité nebylo, bylo to jen zmáčknutí tlačítka, ale složitá určitě bude ta část za tím,“ podělil se o bezprostřední pocity osmnáctiletý student, který si vedle netradičního zážitku z Temelína odnesl i maketu jaderného paliva a originální temelínský med.

Symbolicky jubilejní návštěvník vzešel ze skupiny studentů. Ti totiž mimo letní prázdniny jezdí do jihočeské jaderné elektrárny nejčastěji. „Danielovi moc gratuluji. Současně je to ocenění i pro nás. Potvrzuje se, že o jadernou energetiku i naše infocentra je stále velký zájem. A ti, co to s energetikou myslí vážně, mají navíc velkou šanci najít v jaderném oboru zajímavé uplatnění nyní i v budoucnu,“ uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika ČEZ.

Z tréninkového centra se studenti přesunuli do Infocentra. Zde na ně čekala speciální virtuální prohlídka – ReakTour. Prostřednictvím speciálních brýlí se podívali přímo na reaktorový sál, navštívili velín, nahlédli do chladicí věže nebo do skladu čerstvého i použitého paliva. Přitom reálně se do těchto míst nedostane ani řada zdejších zaměstnanců. „Vejít do těchto míst znamená mít bezpečnostní prověrku od NBÚ a splnit řadu další povinností. Na druhou stranu chceme tato místa přiblížit lidem více než z běžných fotografií,“ poznamenal Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín.

Temelínské Infocentrum je v provozu od roku 1991, v zámečku Vysoký Hrádek sídlí od roku 1997. Svojí roční návštěvností přes čtyřicet tisíc se řadí mezi nejnavštěvovanější památky v jižních Čechách. Vedle expozice zaměřené na jadernou energetiku si návštěvníci v okolním zámeckém parku mohou projít ptačí stezku nebo nahlédnout do včelích úlů. Zdejší park je vyhledáváním místem pro konání svatebních obřadů. Od roku 2006 už zde starosta z nedaleké stejnojmenné obce oddal 142 párů.

Od začátku roku elektrárna Temelín vyrobila 3,5 terawatthodin elektřiny. Společně s Dukovany jde o zdroje, které produkují největší množství čisté elektrické energie a podílí se tak výraznou měrou na bezemisní výrobě Skupiny ČEZ. Ročně se díky jaderným elektrárnám nevypustí do ovzduší přibližně dvě desítky miliónů tun CO2.

Lázeňské městečko Frymburk staví podchod, který zvýší bezpečí místních i turistů

Více než 20 milionů korun bude stát podchod, který se staví v lázeňském městečku Frymburk pod silnicí II/163 vedoucí do Lipna nad Vltavou. Jedná se o součást přípravy tamní infrastruktury v rámci projektu lázní. Jde o letošní největší investiční akci. Řidiči se budou muset připravit na omezení provozu do konce srpna.

Frymburk 9.3. 2025: Průjezd po hlavní silnici č. II/163, která protíná lipenskou perlu, lázeňské městečko Frymburk, bude až do konce letních prázdnin omezený. Důvodem je výjimečná stavba podchodu pod touto silnicí, která vede do Lipna nad Vltavou. S komplikacemi souvisejícími se stavbou musí počítat i cyklisté, kteří tudy jezdí.

Podchod, jehož stavba vyjde na více než 20 milionů korun, je největší investiční akcí městyse Frymburk a důvodem, proč ho místní zastupitelé naplánovali je především bezpečnost. „Podchod umožní bezpečnější pohyb chodců, cyklistů a dětí. Nejen místních, ale také turistů, kterých sem každý rok jezdí desítky tisíc. V souvislosti s projektem našich lázní, jich bude stále více. Trochu více propojíme náš malý vnější svět přírody a svět života obyvatel,“ uvádí zkušený starosta Frymburka Oto Řezáč. Zhruba 12 milionů z nákladů pokryje dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury. „Přípravě lázeňského městečka podřizujeme nyní úplně vše. Bezpečnost je klíčový ukazatel, který v dalších plánech rozvoje zohledňujeme,“ doplňuje Řezáč.

Nová stavba propojí historickou část městečka s novou lokalitou „Rybízárna“ (známou též jako „Hájíček“) a naváže a napojí se na Potoční stezku vedoucí až do osady Svatonina Lhota. „Dále na nově vybudovanou lázeňskou naučnou stezku a stezku v zátoce vedoucí k areálu letních a zimních sportů na Martě,“ doplňuje Řezáč. Ten varuje řidiče, aby se do konce srpna obrnili trpělivostí. Výsledek pak bude stát za to!

Stavbu projektanti z firmy Eurovia naplánovali do několika etap. Od 20. března nejprve dojde k úplné uzavírce silnice. „Objízdná trasa povede po stezce vedle hlavní silnice. Provoz bude řízen semafory. Projedou tudy pouze osobní auta a autobusy,“ uvádí Řezáč.

Od 30. června dojde k částečnému zprůjezdnění, kdy se otevře jedna strana mostu. „Semafory a kyvadlový provoz budou částečně zrušené, omezení rychlosti zůstane i nadále,“ jmenuje Řezáč. Zhruba od půlky července se aktuálně plánují práce pod mostem a na cyklostezce. Hotovo by mělo být 31.srpna.

Frymburský rozpočet je pro letošní rok nastavený jako vyrovnaný. Plánované výdaje činí 133 milionů korun. Příjmy pak 105 mil. Kč. Rozdíl pokryjí Frymburští částkou ve výši zhruba 28 milionů korun ze zdejších finančních rezerv. Tato rezerva vznikla v posledních letech zodpovědným hospodařením zdejší samosprávy. „Naše úspory jsou bezpečně uloženy v termínovaných vkladech u České národní banky a ČSOB.  V žádném případě neriskujeme nákupem akcií, dluhopisů či jinak rizikových investic.  Na druhou stranu je třeba tyto prostředky postupně zapojovat do investic a zhodnocování našeho majetku,“ doplnil starosta Řezáč.

Městys Frymburk získal status přírodních léčebných lázní loni v červnu. Vznik Lázní Frymburk potvrdila Vyhláška č. 151/2024 Sb., tedy Vyhláška o stanovení přírodních léčebných lázní Frymburk, pro kterou už se vžilo přízvisko Lex Frymburk. Vyhlásilo ji Ministerstvo zdravotnictví ČR v půlce června. Účinnou se stala od 1.července. Od té doby Frymburští žijí tímto projektem, představitelé místní samosprávy postupují podle „lázeňského“ plánu, se svými nápady se zapojují podnikatelé.

Postupně zde vznikají lázně, podobné jaké známe například z Třeboně, Bechyně nebo Karlovy studánky. Samozřejmě uzpůsobené zdejšímu prostředí a medicínskému či lékařskému zázemí a zaměření. Ve zdejším Wellness hotelu Frymburk, který bude procedury nabízet, budou maximálně efektivně využívat léčebné vlastnosti tamní rašeliny, která se začne těžit v lesích nedaleko frymburské osady Světlík.

Porodnice Nemocnice České Budějovice posiluje individuální přístup k porodu a rozšiřuje kompetence porodních asistentek

Porodnice Nemocnice České Budějovice, a.s. pokračuje ve zkvalitňování péče o rodičky a nadále podporuje individuální přístup k porodu. Nově se zaměřuje na rozšíření kompetencí svých porodních asistentek, které s plnou podporou nemocnice absolvují prestižní certifikovaný kurz Ministerstva zdravotnictví ČR. Tento krok jim umožní větší samostatnost při vedení fyziologických porodů a podpoří přirozený průběh porodu tam, kde to zdravotní stav rodičky dovoluje.

„Naše porodní asistentky hrají klíčovou roli při vedení fyziologických porodů. Dlouhodobě vnímáme pozitivní zpětnou vazbu od rodiček, které oceňují jejich individuální péči, intimní atmosféru při porodu a podporu partnerské spolupráce. Proto chceme jejich kompetence dále rozšiřovat a rozvíjet,“ uvedl doc. MUDr. Miloš Velemínský, Ph.D., MHA, primář Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s.

V roce 2024 zahájily dvě porodní asistentky specializovaný kurz na Gynekologicko-porodnické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Po jeho absolvování budou moci provádět vybrané odborné úkony samostatně, bez nutnosti lékařské indikace. Tento krok přispěje k vyššímu komfortu rodiček a efektivnější péči o ženy s nízkorizikovým těhotenstvím.

„Vnímáme, že porodní asistentky mohou sehrát ještě významnější roli v péči o rodičky s nízkým rizikem komplikací. Posílení jejich kompetencí povede nejen k větší samostatnosti, ale také ke zvýšení komfortu rodících žen. V této cestě budeme pokračovat a letos umožníme absolvovat kurz dalším třem porodním asistentkám,“ doplňuje vrchní sestra Gynekologicko-porodnického oddělení Bc. Lucie Petroušová.

Vedení Nemocnice České Budějovice, a.s. plně podporuje rozvoj porodních asistentek a financuje jejich vzdělávání. „Naším cílem je neustále zvyšovat úroveň péče o rodičky a novorozence. Rozšiřování kompetencí porodních asistentek při zachování okamžité dostupnosti lékařské péče je dalším krokem v této snaze,“ uvedl generální ředitel MUDr. Ing. Michal Šnorek, Ph.D.

Nemocnice České Budějovice, a.s. dlouhodobě usiluje o udržení nejvyšších standardů v porodnické péči. Potvrzuje to i letošní obhájení statutu Perinatologického centra intenzivní péče (PCIP) na dalších pět let. Tento statut je garancí špičkové péče nejen pro ženy s komplikovaným těhotenstvím, ale i pro maminky, které chtějí přivést své dítě na svět přirozenou cestou s maximálním respektem k jejich přání a potřebám.