Autor: zpravodajská redakce

Obyvatelé Českého Krumlova rozhodli o nových projektech, které budou realizovány v rámci participativního rozpočtu. Milion korun rozdělili pro čtyři projekty.

Do pátého ročníku participativního rozpočtu, ve kterém sami obyvatelé přicházejí s nápady, čím vylepšit okolí svých domovů, přišla třicítka námětů. Z návrhů následně odborná komise vybrala devět projektů, které splňovaly podmínky participativního rozpočtu a postoupily tak do hlasování.

Hlasováním vybrali Krumlováci finální čtveřici projektů, které nyní čeká realizace. Celkem se do hlasování zapojilo 345 obyvatel, kteří rozdali 672 hlasů, hlasovat totiž mohli až pro tři projekty. Realizovány budou projekty dle pořadí z hlasování až do vyčerpání přiděleného milionu korun, který je na projekty vyčleněn z rozpočtu města.

Nejaktivnější obyvatelé jsou na Plešivci

Přestože se postupující náměty týkaly nejrůznějších míst ve městě, největší aktivitu projevili obyvatelé Plešivce, kteří si odhlasovali rovnou trojici vítězných projektů. „Stálicí v úspěšných projektech jsou náměty na zvelebování dětských hřišť, není tedy divu, že i mezi letošními vítězi je právě rozšíření plešiveckého dětského hřiště,“ říká starosta Dalibor Carda. Plešivečtí si také odhlasovali, že chtějí v okolí svých domovů přidat veřejné osvětlení a opravit schodiště.

Absolutním vítězem pátého ročníku se ale stal námět na umístění košů na tříděný odpad v centru města. Zejména během turistické sezóny jsou koše na směsný odpad v centru města přeplněné mnohdy nesešlápnutými PET lahvemi, plastovými kelímky a dalšími obaly. Vítězný projekt navrhuje umístit vedle stávajících košů na směsný odpad i koše na plasty, případně i papír a sklo.

Na realizaci vítězných projektů začne úřad ve spolupráci s předkladateli pracovat v jarních měsících letošního roku.

Počet hlasů pro jednotlivé projekty, podrobnosti k projektům a další informace jsou k dispozici na www.rozpocet.KrumlovSobe.cz.

Zdroj a celý text: https://www.ckrumlov.cz/cz/obcan_paty_rocnik_participativniho_rozpoctu/

Z půlroční mise v Litvě se po šesti měsících na jih Čech vrátili vojáci z 25. protiletadlového raketového pluku ze Strakonic. Působili zde v rámci alianční mise pod německým velením a zabezpečovali protivzdušnou obranu bojovému uskupení. Ukázali tak svou obranyschopnost východního křídla NATO. Jejich úkolem je totiž obrana Severoatlantické aliance v době míru, krize i případného konfliktu. 

Pro jednotku byla mise velkým přínosem, hlavně co se týče nabytých zkušeností ze zahraničí a spolupráce s dalšími aliančními jednotkami. O životě vojáka jsme vedli rozhovor s mužem, který se mise také účastnil.

Jak vypadá Váš běžný pracovní den na misi?

Běžný den na misi je těžko definovatelný. Málokterý vypadá tak, jako ten předchozí, což je dobře v boji proti stereotypu. Úkoly jsou různého typu, od reprezentačních akcí na veřejnosti, po výcvikové (střelby z ručních zbraní, nácvik modelových situací při napadení protivníkem atd.). Takže v nadsázce jsou na misi v běžném pracovním dni tři opěrné body – snídaně, oběd, večeře. Ostatní je proměnná.

Co podle Vás znamená být dobrým vojákem a jaké vlastnosti by měl mít?

Dobrý voják by měl být především dobrý člověk. Na vše ostatní jsou u armády řády a pravidla, takže pokud se jimi dotyčný řídí, je dobrým vojákem. Ale ani pravidla neberou vojákovi možnost vlastního úsudku a iniciativy.

Ocitl jste se někdy v situaci, kdy jste musel bojovat se svým strachem? Která Vám nejvíce utkvěla v paměti?

V podstatě teď na misi. Strach z toho, že se např. rodiče nakazí covidem a případně zemřou a já nebudu doma, abych se s nimi alespoň rozloučil. Tenhle strach byl umocněn tím, že v průběhu prosince opravdu někteří známí nebo i příbuzní v ČR podlehli této nemoci a nestihl jsem se s nimi ani rozloučit. Naštěstí jsou všichni v pořádku, ale tam to člověku na mysl přišlo.

Naopak, jaký zážitek byl pro Vás nejkrásnější nebo nejzajímavější?

Nejkrásnější zážitek byl po návratu z mise, když jsem si šel do školky vyzvednout dceru. Její zmatený výraz, když uviděla tatínka a následné objetí bylo v tu chvíli nejvíc.

Na misi bylo zážitků více, ale nějak nemám žádné, které bych výrazně řadil nad ty ostatní.

Co si myslíte o možném obnovení povinné vojenské služby?

Nevím, jestli je to dnes vůbec ještě možné, obnovit základní vojenskou službu. Zavedl bych brannou výchovu na školách. Kdo je připraven, není překvapen. A možná by se někomu i v dnešní digitální době hodilo pár primitivních triků, jak přežít v přírodě a z dosahu wifi.

Jaké země jste díky práci vojáka navštívil, máte čas si je užít také jako turista?

Francii, Německo, Norsko a Litvu. Čas by možná i byl, ale ne chuť. Litva mě zaujala mořem, Francie horami, Německo krajinou podobné té naší a Norsko řekami a jezery.

Změnil se Vám díky vašemu povolání nějak pohled na život?

Vzhledem k tomu, že už jsem vojákem poměrně delší dobu a dal jsem se na tuto dráhu ihned po střední škole, tak mám pohled na svět již dlouho přes zelené brýle, ale armádou vyloženě nežiji. Mám rád ty chvíle, kdy můžu vypnout pracovní život a plně se věnovat svému soukromému.

Text: Anna Peclová
Foto: Army.cz

Po třetí v historii bude Česká republika hostit kontinentální mistrovství v triatlonu XTERRA. Prachatice budou po třech letech znovu centrem světového triatlonu, v polovině srpna se na tratích 1,5km plavání, 33km horského kola 10km běhu představí přes 500 triatlonistů.

„Je to obrovská pocta a závazek. XTERRA přiděluje evropský šampionát vždy po delší době, proto je takto rychlý návrat největšího terénního triatlonu v Evropě do Prachatic překvapením a uznáním práce všech, kteří se na závodě podílí.“ Popisuje Michal Piloušek, ředitel závodu. Po letech 2004 a 2019 bude ročník 2022 významným milníkem v české triatlonové historii. V hierarchii závodů triatlonu pod značkou XTERRA je právě Mistrovství Evropy druhým nejvýznamnějším závodem roku. Navíc česká XTERRA oslaví dvacáté výročí, první závody se konaly už v roce 2002 v Hluboké nad Vltavou. „Připravujeme řadu vzpomínkových akcí, televizní dokument a také samozřejmě jubilejní ročník závodu, který by měl být největším a nejlepším závodem v historii terénního triatlonu u nás. Věřím, že díky uvolnění koronavirové situace a neolympijské sezóně bude na startu úchvatná konkurence. Lákáme ta největší jména nejen terénního triatlonu.“ Doplňuje Piloušek. Předběžně už svou účast potvrdil trojnásobný vítěz prachatického závodu a mistr světa Arthur Serrieres nebo bývalí mistři světa Ruben Ruzafa, Arthur Forrisier. Pořadatelé jednají i s olympijskou vítězkou Florou Duffy a dalšími elitními závodníky. Domácí barvy by měly hájit mezi muži Lukáš Kočař, Karel Dušek nebo Petr Soukup. Mezi ženami by se měly představit bronzová medailistka z podzimního mistrovství světa Aneta Grabmüllerová, vítězka SP v Řecku Jindřiška Zemanová a možný je i návrat legendární Heleny Karáskové.

Malé městečko pod Libínem je přitom nejmenší lokací ve Světovém poháru, ze kterého se volí závody kontinentálních mistrovství. Závodníky ale přitahuje strhující spojení divoké pošumavské přírody a centra závodu v renesanční historické rezervaci. Kromě elitního závodu profesionálů je na programu hned pět dalších závodů. Děti si budou moci vyzkoušet terénní duatlon a běh, pro amatéry je zde závod Sprint-Hobby na kratších distancí, teamového ducha můžete utužit v tříčlenných štafetách a zavzpomínat na Tomáše Procházku potom při benefičním Herbi’s Trail Runu na 5 kilometrů. „Samozřejmě počítáme i doprovodným hudebním festivalem zdarma, nově přidáme food fest a interaktivní herní zónu na prachatickém náměstí. Přímým přenosem by měla závod vysílat již po čtvrté v řadě Česká televize.“ Říká Piloušek.

Zdroj a celý text: prachatice.eu

 

 

Na Třeboňsku budou mít cyklisté k dispozici novou stezku. Vznikne mezi Novou a Starou Hlínou nedaleko Třeboně. Část trasy povede kolem hlavní silnice I/34 za svodidly. Investice vyjde na sedm milionů korun.

O projektu informovalo město Třeboň, které akci připravuje. „Vše se nyní dolaďuje a připravuje, aby stavba mohla v brzké době započít. Nyní schválila rada města uzavření smlouvy o výpůjčce, jelikož část trasy se nachází na pozemku silnice I/34, kde je vlastníkem Česká republika. Právo hospodaření přísluší Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD), proto je nutné uzavřít tuto smlouvu, na základě které bude město oprávněno zřídit stavbu na části pozemků ŘSD,“ informovala tajemnice městského úřadu Petra Jánská.

Cyklostezka povede vedle stávající silnice za svodidly. Nová a Stará Hlína se nachází u hlavní silnice za Třeboní ve směru na Jindřichův Hradec. Vedení města odhaduje hodnotu investice na sedm milionu korun.

„Vznikne tak bezpečná cesta pro kolaře ať již turisty, tak samozřejmě i pro místní,“ dodala Jánská.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

 

 

První odpočívka na D3 mezi Táborem a Českými Budějovicemi vzniká u Chotýčan. Už byla vybrána firma, která si za deset milionů najme čerpací stanice pohonných hmot. Kvůli zmenšení světelného smogu spolupracovalo ŘSD s astronomy. Dálnice je ale v místě stavby zúžena.

Zdroj: https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/nakladaky-stehuji-tuny-hliny-nad-dalnici-na-d3-stavi-odpocivku-podivejte-se-2022.html

Ludmila Erhartová z Loučovic oslavila významné životní jubileum. V pátek 28. ledna jí bylo rovných 100 let. Jubilantce přišel popřát do domova důchodců v Horní Plané i starosta obce Loučovice Jan Kubík.

         „V mé kariéře starosty je to poprvé, co mám možnost někomu pogratulovat k tak krásnému výročí. Je mi ctí, že u této oslavy mohu být přítomen,“ uvádí starosta Jan Kubík.

         „Paní Erhartová v podstatě téměř celý život žila v Loučovicích. Pamětníci si jistě vybaví jejího manžela Viléma, který byl známý hvězdář. Dodával zrcadla pro dalekohled na Kleti – a na Alpské vyhlídce si stavěl vlastní observatoř. Paní Erhartové přeji hlavně zdraví a spokojený život v domově pro seniory v Horní Plané. Oslavenkyni jsme – spolu s matrikářkou obce, paní Žižkovou -darovali květinu a splnili jí i jedno osobní přání. Od sestřiček z domova seniorů jsme totiž zjistili, že by si paní Erhartová přála povlečení na které je zvyklá, a svůj oblíbený hrneček na čaj,“ dodává Jan Kubík.

Domov důchodců v Horní Plané, jehož je klientkou, uspořádal pro Ludmilu Erhartovou oslavu. Dorazili na ní také rodinní příslušníci oslavenkyně. Domov důchodců zajistil pro všechny pohoštění.

         „Nechali jsme vyrobit dort, jednohubky a chlebíčky, ale myslím si, že nejvíce, co můžeme v takové chvíli poskytnout, je návštěva rodiny. Jubilantku čeká ještě jedna oslava, tentokrát s dalšími klienty našeho domova,“ vysvětluje ředitelka Domova důchodců v Horní Plané paní Renata Březinová.

„Paní Erhartové bych popřála hlavně hodně zdraví, aby jí neopouštěl optimismus, kterým srší – a aby ona i my, jsme konečně žili v méně komplikovanější době,“ dodává ředitelka Renata Březinová.

Ludmila Erhartová si oslavu svých narozenin velmi užívala. Recept na dlouhověkost si ale nechala pro sebe, s tvrzením, že se tak zkrátka stalo.

         „Hlavně si přeji, abych byla zdravá a bylo všecko dobře,“ sdělila s úsměvem  sama oslavenkyně na otázku, co by si nejvíce přála za dárek.

Mezi gratulanty nechyběly ani představitelky Okresní správy sociálního zabezpečení. Jubilantce předala gratulaci podepsanou ministrem sociálních věcí Marianem Jurečkou.

František Fazekas

Někteří chataři a místní založili spolek Lipensko pro život, který se brání developerským projektům v okolí vodní nádrže. Jak spolek upozorňuje, v blízké budoucnosti plánují developeři vystavět u Lipna více než deset dalších rekreačních komplexů na ploše přesahující 200 hektarů.

„Dochází k hromadnému odprodeji zemědělské půdy a lesů, často zahraničním investorům. Kolem Lipna má vzniknout přibližně 4500 rekreačních lůžek,“ upozornila předsedkyně spolku Lipensko pro život Pavla Setničková.

Spolek vznikl loni v listopadu a v současné době sdružuje dalších šest spolků, které se dohodly na společném postupu. Členové spolku dali dohromady petici určenou místním zastupitelům a vyzývají občany k jejímu podpisu.

„Změnit současný trend bude obtížné, protože se bohužel většina místních starostů zhlédla v divokém rozvoji tvrdého turismu. Chceme s nimi zahájit debatu nad alternativními cestami, a proto jsme všem zastupitelům lipenských obcí zaslali otevřený dopis, ve kterém je žádáme o zastavení současných stavebních aktivit, aktualizaci územních plánů a zahájení debaty s občany,“ konstatovala Setničková.

Podle ní bylo před třiceti lety snadné uvěřit developerům, že orientace na masovou turistiku je známkou pokroku, přinese prosperitu a vytvoří nové pracovní příležitosti. „Dnes už zní tyto sliby nepřesvědčivě. Počty trvale žijících obyvatel v polipenských obcích stagnují, nebo dokonce klesají a místní jsou často nuceni hledat práci v sousedním Rakousku a Německu. Velká část volné krajiny na levém břehu už byla zástavbou znehodnocena,“ míní Setničková.

Spolek označuje za megalomanský a zbytečný například projekt VIVA Lipno. Jeho realizace by podle Setničkové měla za následek zábor minimálně 105 ha kvalitní plochy plnící funkci lesa, jejíž vynětí z půdního fondu nemůže být považováno za veřejný zájem. „V rámci projektu má přímo na břehu jezera vzniknout dvacet pět nových obytných objektů, jeden klub, tři mola, wellness, bazén a rozlehlé parkoviště,“ uvedla Setničková.

Proti masivní developerské výstavbě jsou i další spolky. „Nic z toho, co děláme, by nemělo být vnímáno jako útok na turistiku jako takovou. Rekreace je s Lipnem nerozlučně spjata už od vzniku přehradní nádrže na konci padesátých let. Jde jen o to, aby nebyly nevratně překročeny únosné limity, aby rozumně pojatá měkká turistika bez devastujících účinků mohla na Lipensku fungovat mnoho dalších desetiletí,“ upřesnil cíl snažení předseda spolku Šumava ne na prodej Vladislav Smolka.

Zdroj a celý text: novinky.cz

 

 

Prachatice budou znovu usilovat o titul Historické město roku. Toto ocenění získaly už v roce 2002. Prachatice uspěly v krajském kole soutěže, kterého se na jihu Čech zúčastnily ještě České Budějovice a Jindřichův Hradec. Celostátní vítěz bude vyhlášen v dubnu. V tiskové zprávě to oznámila Kateřina Voleská z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Soutěž pořádá od poloviny 90. let Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a ministerstva kultury a pro místní rozvoj, která oceňují nejlepší uplatnění dotací z Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. V programu se na opravy sdružují peníze státní, obecní i od vlastníka.

Nejvíce bodů v jihočeském krajském kole získaly tento rok město Prachatice. České Budějovice a Jindřichův Hradec se umístily společně na druhém místě.

„Všechna tři města patří k velmi dobře udržovaným a lze je bez nadsázky považovat za výkladní skříň jižních Čech,“ uvedl ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Daniel Šnejd.

Všechna soutěžící města se podle něj ve svých historických centrec potýkají pouze s ojedinělými případy nevyužitého objektu v havarijním stavu. „Chvályhodné je, že ve všech případech se samospráva snaží situaci aktivně řešit,“ dodal Šnejd.

Prachatice získaly na jihu Čech titul Historické město roku 2020. Postoupily tak do celostátního kola, které se bude vyhlašovat v dubnu. Spolu s Prachaticemi se do soutěže přihlásily také České Budějovice, které skončily druhé.

Prachatice patří už řadu let mezi nejlépe hodnocená města v soutěži o Historické město roku. V majetku města zůstala v důsledku politického vývoje po roce 1945 velká část historických městských domů, navíc od dalších vlastníků město převzalo také části hradebního systému. O toto kulturní dědictví se podle památkářů příkladně stará a peníze z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón využívá velmi efektivně. Vlastní finanční zdroje města umožňují pečovat i o památky v jeho blízkém okolí.

Kkomise také pozitivně hodnotila, že vzhled města nenarušují nevhodné reklamní plochy a zařízení. „Prachatice jsou v péči o památky jednoznačně příkladným městem,“ zdůraznil památkový ústav.

Výsledky celostátní soutěže budou slavnostně vyhlášeny v dubnu u příležitosti Mezinárodního dne památek a historických sídel. Mezi města, která se v rámci Jihočeského kraje už stala absolutním vítězem, patří kromě Prachatic také Třeboň (1996), Jindřichův Hradec (2007) a Slavonice (2017).

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

 

 

 

Na tento a několik příštích let chystá T-Mobile v Č. Budějovicích rozkopání většiny ulic, za účelem posílení optické sítě. Dle plánů které operátor předložil na stavebním úřadě, se bude jednat o prakticky celé sídliště Vltava a část Máje, kde v několika částech od výstavby upustili pro odpor místních předsedů SVJ, kteří odmítli poskytnout souhlasy s dalším rozkopáváním domů a přilehlých pozemků.

Žijete v Č. Budějovicích? Máte dům? Už Vás firmy které „kopou za Telekom“ oslovili? Než jim automaticky podepíšete souhlas s rozkopáním pozemků před Vaším domem a domu samotného, ujasněte si odpovědi na tyto otázky:

– Opravdu chci rok, dva rozkopané město? Co mi to přinese? V městě působí několik celostátních operátorů a možná pět místních. Cena za internet jde kolem 250,- za 300Mbps

– Pokud chci, jakou mám šanci, že další rok nebude to samé kopat konkurence? Dochází vůbec k nějaké koordinaci? Praha zavede dokonce koordinátora, který bude bránit kopání jednoho za druhým a buzeraci lidí, viz. https://www.prazskypatriot.cz/prazska-ods-navrhne-zrizeni-nove-funkce-koordinatora-dopravnich-staveb-a-uzavirek/ Není výhodnější zástupci říct, budeme souhlasit, ale přijďte všichni najednou? V ČB jsou významní jak velcí, (Vodafone – UPC, O2 a další), tak místní (STARNET, INET4, Bezdrev.net, LuckyNet). Místní dokonce připojují přes polovinu obyvatel. V některých částech ČB ke koordinaci dochází.

– Víte, že existuje zákon (194/2017 Sb.), který nařizuje operátorům sdílet nově vystavěné rozvody za jednorázovou úplatu? Když už svolíte, ptali jste se a máte smluvně zajištěno, že operátor po kabelech do domu pustí i místní menší firmy, které se většinou do výstavby sami nepustí ale jejich internet bývá o dost levnější?

– Víte, že pokud už máte jedny přípojky v domě, můžete se rozhodnout svobodně, není žádná legislativa, která by Vám nařizovala nechat rozkopávat Váš majetek každého kdo přijde.

V některým městech se kopání táhlo léta, chceme, aby to tři roky takto vypadalo v Č. Budějovicích?

Jedna stránka z dokumentace operátora pro již vydané územní řízení na sídlišti Vltava. Operátor nestaví přímo, ale prostřednictvím několika subdodavatelů.

 

 

 

 

 

 

 

 

Dobré sněhové podmínky nabízejí jihočeská zimní střediska. V kraji jsou upravené i desítky kilometrů stop pro běžkaře. V lipenském skiareálu se bude o víkendu lyžovat na téměř osmi kilometrech sjezdovek, na šumavském Zadově bude otevřený celý areál Kobyla včetně večerního lyžování.

V lipenském skiareálu leží asi 60 centimetrů sněhu. Otevřené jsou sjezdovky Jezerní, Dámská, Lipenská a Vyhlídka, od soboty přibudou Pánská a Lišáka Foxe. „Lyžovat se tak bude na téměř osmi kilometrech perfektně upravených sjezdových tratí,“ uvedla mluvčí skiareálu Lipno Olga Kneiflová. Od 14. ledna obnoví na Lipně i večerní lyžování, je v ceně celodenního skipasu. Na Lipně se o víkendu uskuteční i reality show pro amatérské lyžaře s ČT sport na vrchol.

Zadov nabídne na víkend celý areál Kobyla, kde je v průměru okolo 45 centimetrů převážně technického sněhu. „Využili jsme poslední mrazivé dny, abychom dosněžili sjezdovku u můstku, kterou bychom chtěli otevřít ještě před víkendem. Tím pádem by byl v provozu celý areál Kobyla,“ řekl za areál Petr Vondraš. Zadov také nabídne večerní lyžování. Kolem půl metru sněhu leží na sjezdovce v šumavském skiareálu Kvilda, jak vyplývá z informací na webu.

Jako ideální popisuje podmínky ředitel skiareálu Hochficht na česko – rakouské hranici Gerald Paschinger. „Lepší to snad ani být nemůže. Na sjezdovkách leží čerstvý prašan, nad hlavou svítí horské slunce a v dálce je vidět panorama Alp. Celý areál je v provozu, jedou všechny lanovky a vleky a upraveno je všech 21 kilometrů sjezdovek včetně dvou dětských parků či zábavných vln s obřími vlnami,“ uvedl v tiskové zprávě Paschinger.

Na jihu Čech jsou připravené také stopy pro běžkaře. To platí například pro okolí Frymburka, Svatého Tomáše a Stožce. Lidé mohou využít areál Běžky Pasečná, který se nachází nedaleko Svatého Tomáše. Ideálním nástupním místem je areál penzionu Dobík Pasečná.

„Najdete tu pravidelně strojově udržované stopy na klasiku i bruslení a nechybí ani tréninková loučka pro děti a začátečníky. Z parkoviště u bistra Pasečná je možné se vydat přímo do stop, které vedou pod penzionem na tréninkovou louku. Milovníci náročnějšího terénu tam pojedou severně na Svatý Tomáš a ti, co se raději kochají, se vydají nejspíš na jih k rakouským hranicím a dál,“ uvedla Kamila Sušanková, která se o zdejší tratě stará. Plán jednotlivých okruhů s QR kódy je k dispozici například v nástupním místě v penzionu Dobík.

Stopy upravil rolba také na frymburských loukách v délce 18,9 kilometru. Nástup je na fotbalovém hřišti. „Naši rolbaři-kouzelníci využili nový sníh k tomu, aby utáhli podklad pro stopy na frymburských loukách. Stopy jsou sjízdné na starších lyžích – “kameňačkách”, protože z nich vykukuje tráva a občasné krtince,“ dodal Martin Řezáč ze Ski klubu Frymburk s tím, že půjčovny běžek ve Frymburku mají otevřeno. Výborné podmínky pro běžkaře jsou podle Řezáče v rakouské části Šumavy. Na Schönebenu je upravených 68 kilometrů běžeckých tratí pro klasický styl i bruslení.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz