Autor: zpravodajská redakce

Bývalá šatlava v Nových Hradech, fara v Hořicích na Šumavě, zámek v Tučapech či železniční příhradový most na Písecku. To jsou jen některé z celkem 12 nových kulturních památek na jihu Čech. Titul nejen budovám uděluje ministerstvo kultury.

„Ministerstvo kultury ČR prohlásilo v roce 2021 na základě podkladů připravených Národním památkovým ústavem celkem 12 nových kulturních památek. Patří mezi ně zejména architektonické památky postavené v průběhu 19. a 20. století, najdeme zde ale i ty se starším datem vzniku, jako jsou například zámek v Tučapech, fara v Hořicích na Šumavě či jádro bývalé středověké tvrze v Letech na Písecku,“ informovala Kateřina Voleská z českobudějovické pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ).

Pro jednotlivé památky znamená tento titul, že mají jejich vlastníci garantovanou bezplatnou pomoc pracovníků Národního památkového ústavu (NPÚ) i šanci využít finance některého z dotačních titulů. Na jihu Čech eviduje NPÚ přes pět tisíc kulturních památek. „V roce 2021 se podařilo prohlásit i některé památky, které patří k takzvaným pozdním zápisům, tedy k těm stavbám, které přišly o status kulturní památky v důsledku administrativní chyby z 80. let 20. století,“ zmínila Voleská.

Titul má nově například Zámek Tučapy. Ten vznikl v druhé polovině 18. století na zákaldech původní tvrze z roku 1404. Do dnešní podoby byl přestaven v roce 1893. V budově se dochovala řada cenných architektonických a řemeslných prvků. Z 18. století je také fara v obci Hořice na Šumavě. „Barokní budova si navzdory dílčím úpravám provedeným v druhé polovině 20. století uchovala původní dispozici a celou řadu historicky cenných památkových konstrukcí,“ zmínila Voleská.

Most z konce 80. let 19. století

V Nových Hradech se kulturní památkou stala bývalá šatlava, dnes dům s číslem popisným 78. Objekt je podle odborníků zachován ve vzácné celistvosti a představuje hodnotný příklad architektury veřejných staveb z 19. století. Nedaleko titul dostal také dům s číslem popisným 56. „Okresní dům v Nových Hradech postavený v letech 1906 až 1908 patří k raným a zároveň nejhodnotnějším příkladům architektonické moderny v jižních Čechách. Jeho autorem je s největší pravděpodobností architekt Jan Kotěra, který uplatnil nový přístup zejména k podobě fasády – střídání hrubé a hladké omítky, specifické rámování oken, rostlinný dekor, obloučkový vlys,“ zmínila Voleská.

Také v Českých Budějovicích jsou nové kulturní památky. Patří mezi ně činžovní dům v Žižkově ulici s číslem popisným 226/3 či bývalá modlitebna Evangelické církve augsburského vyznání v ulici 28. října. Uvnitř jsou mimo jiné zvon, varhany, vyřezávaná architektura oltáře s obrazem či kovová křtitelnice. Za zmínku stojí také sokolovna v Protivíně z let 1922 až 1923 dle návrhu významného českého architekta Františka Krásného.

Mezi kulturními památkami ale nejsou jen budovy, letos titul dostal také železniční příhradový most, který vznikl na konci 80. let 19. století u osady Červená na Písecku. „Je unikátní technickou stavbou mimořádného významu svými rozměry i konstrukčním provedením, jež bylo na našem území vůbec poprvé provedeno způsobem letmé montáže. Železniční příhradový most vytváří zásadní krajinotvorný prvek vltavského údolí,“ dodala Voleská.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

 

Jindřichův Hradec si na příští rok naplánoval rozpočet se schodkem 151 milionů korun. Podobu rozpočtu schválili na svém zasedání zastupitelé. Pro návrh hlasovalo 17 z 25 přítomných. Jindřichův Hradec předpokládá v příštím roce příjmy 584 milionů korun a výdaje 735 milionů korun.

Podle jindřichohradeckého starosty Jana Mlčáka (Patrioti) však výsledek hospodaření v příštím roce bude zřejmě jiný. „Schodek 151 milionů korun vypadá hrozivě. Ale my jsme si spočítali, že jenom na dotacích na různé akce bychom mohli v příštím roce získat 30 milionů korun,“ uvedl Mlčák. Podle něj nakonec záporné saldo bude ještě nižší. Odhaduje, že se bude pohybovat kolem 60 milionů korun.

„Rozpočet je postavený takovým všeobjímajícím způsobem, aby bylo všem učiněno za dobře. Je předvolebně populistický, ale to k politice patří. Zkrátka máme k rozpočtu výhrady, ale nechci tady před Vánoci bouřit emoce,“ uvedl opoziční zastupitel a bývalý jindřichohradecký starosta Stanislav Mrvka (Změna). Podle něj chybí jednoznačné priority, které by koalice hájila. „Přijde mi to, že jste si řekli: Nasypeme tam ty peníze a ono to nějak dopadne,“ uvedl směrem k vedení města.

Jindřichův Hradec bude schodek krýt z rezerv z minulých let. Například pro letošní rok byl rozpočet schválen se záporným saldem 36 milionů korun. Podle současných předpovědí ale město bude hospodařit s přebytkem přibližně 100 milionů korun. „Na konci roku 2021 je předpokládán zůstatek finančních prostředků ve výši 523 milionů korun. V současné době nemá město žádné závazky z přijatých úvěrů,“ řekl starosta.

Město předpokládá, že na kapitálové investice uvolní 243 milionů korun. Jde o třetinu z plánovaných výdajů. Například na rekonstrukci silnic radnice vydá 47 milionů korun, dalších 60 milionů bude stát modernizace čističky odpadních vod. Největší část příjmů tvoří daně, z nich by měl podle rozpočtu Jindřichův Hradec v příštím roce získat téměř 400 milionů korun.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

 

 

Správa NP Šumava informovala o výzkumu, který odhalil velmi staré dřeviny i mimo oplocené území této národní přírodní rezervace. Podle odborníků by se tak bezzásahové jádro boubínské rezervace mohlo rozšířit.

Informaci dnes zveřejnila Správa NP Šumava. „Detailně jsme analyzovali letokruhy více než dvou tisíc stromů z celého masivu Boubína. Jednalo se o přirozeně odumřelé stromy za poslední dekádu nebo o pařezy po pokácených stromech, které lesníci vytěžili v několika posledních letech. Stáří některých stromů se blížilo k neuvěřitelným šesti stovkám let, což nám poskytlo výjimečně hluboký vhled do historie šumavských lesů a krajiny,“ vysvětluje výzkumný projekt odborník na pralesy Pavel Šamonil z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ).

Vědci zjistili, že i v lokalitách, kde se předpokládá výskyt stromů starých 100 až 140 let, jsou stromy staré 250 i 400 let. Ještě větším překvapením bylo, že se takto staré dřeviny vyskytovaly i mimo oplocené jádro pralesa. Někde jsou dokonce základem porostu.

Vichřice v druhé polovině 19. století

„Podle odborníků by bezzásahové jádro boubínské rezervace mohlo být rozšířeno. Lesnický management může být aplikován spíše v okrajových částech rezervace, a to v mladších porostech. Počítáme s tím, že výsledky spolu s výstupy z dalších souvisejících projektů se nepochybně promítnou do nového plánu péče o Národní přírodní rezervaci Boubínský prales, který bude zpracován pro období 2025 – 2034,“ uvádí náměstkyně ředitele Správy NP Šumava Silvie Havlátková.

Další zajímavosti z výzkumu popisuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. „Josef John, který stál za vyhlášením pralesní rezervace v roce 1858, ještě dalších 10 let po té věřil, že se pralesní porosty obnovují odumíráním menších skupin stromů, a že v pralese nehrozí velkoplošné odumírání. Současné výsledky výzkumu ukazují, že to bylo pochopitelné. Sám John se stal svědkem do té doby bezprecedentního rozpadu lesa odstartovaného vichřicemi v letech 1868 a 1870 a nejsilnějšího rozpadu lesa od roku 1651 – tedy od doby, kdy jsme vůbec schopni takové události odhalit v letokruzích stromů. Trochu to připomíná současnou dobu, ve které se projevuje zřetelná klimatická změna. I v Johnově době šlo pravděpodobně o klimatickou změnu – oteplení v důsledku končící takzvané malé doby ledové.“

Podle něj mají šumavské lesy mnohem větší potenciál stát se divokými, než se zdálo v době vzniku národního parku. „A opět se potvrzuje, že o šumavských lesích nevíme zdaleka všechno. Jsem přesvědčený, že spousta překvapivých zajímavostí o šumavské přírodě na nás ještě čeká a já se těším na jejich odhalování,“ dodává Hubený.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

 

 

Zastupitelé Jihočeského kraje dnes schválili rozpočet pro rok 2022. Materiál počítá s příjmy v hodnotě 21,9 miliardy korun a výdaji za 23,2 miliardy. Finance zamíří do obchvatů, mostů či proměny horního areálu Nemocnice České Budějovice.

Pro rozpočet dnes hlasovalo 44 z 54 zastupitelů. Podle hejtmana Martina Kuby (ODS) vedení hejtmanství dokument předem řešilo s opozicí. „Potkávali jsme se a vysvětlovali, jaké cíle tím sledujeme, takže všechno to bylo dopředu dlouho vydiskutované a myslím, že to při hlasování bylo vidět. Chci poděkovat opozici, že nás podpořili s tímto návrhem, protože se snažíme abychom do rozpočtu promítali priority kraje, které se snažíme definovat tak, abychom řešili to, co Jihočechy nejvíc trápí. Je to především výstavba dopravní infrastruktury, obchvaty měst a obcí, nové silnice, výstavby sociálních zařízení,“ reagoval po hlasování.

---

Pro dokument, který popisuje mimo jiné investice pro příští rok, hlasovala část opozice. „Neshledal jsem na tom materiálu nic, proč bych pro něj nemohl hlasovat,“ citovala ČTK například opozičního zastupitele Josefa Soumara (Piráti). Zastupitelé za ANO se zdrželi a jeden hlasoval proti.

Na investice si Jihočeský kraj nachystal téměř čtyři miliardy korun. „Dobrou zprávou je, že díky dostatečným zdrojům můžeme pokračovat ve všech schválených investičních záměrech, a to jak v oblasti evropských projektů, tak při akcích z vlastních zdrojů. Čerpat úvěr se v roce 2022 nechystáme,“ upřesnil náměstek hejtmana pro finance, ekonomiku a investice Tomáš Hajdušek (ODS). Schodek rozpočtu mají pokrýt finanční rezervy z let minulých.

Podle Hajduška nemuselo hejtmanství zastavit žádný připravovaný projekt. Jihočeský kraj zveřejnil některé plánované investice a jejich hodnotu. Významný podíl v seznamu tvoří dopravní stavby. Českobudějovická Jižní tangenta má vyjít na více než 471 milionů korun. Na modernizaci silnic druhé třídy nachystali zástupci kraje bezmála 200 milionů korun. Dalších 162 milionů korun má stát výstavba nového mostu v Plané nad Lužnicí, přes 86 milionů je nachystáno na obchvat Vlachova Březí na Prachaticku, 70 milionů si vyžádá most v Římově a například více než 58 milionů zamíří na zpevnění skalnatých svahů vedle silnice mezi Českým Krumlovem a Větřní.

Rozpočet počítá také se 105 miliony na rekonstrukci Domova Libníč a Centra sociálních služeb Empatie a 100 milionů má zamířit na proměnu horního areálu Nemocnice České Budějovice.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

 

 

Máte sklad? A můžeme ho vidět? Samozřejmě, a dokonce v Českých Budějovicích. Televizní projekt TV Sklad můžete vidět nejen na Youtube či Facebooku, ale už také v pozemním vysílání v Televizi jižní Čechy. Své místo ale rozhovory našly také v soukromé televizi XTV moderátora Luboše Xavera Veselého. Série pravidelných rozhovorů s významnými osobnostmi nejen z jihu Čech staví na jednoduše sestaveném studiu, profesionální technice, a hlavně nadšení týmu.

Projekt realizuje jihočeská společnost Kurýr media, za kterou stojí, společně s dalšími spolupracovníky, českobudějovický podnikatel Dalibor Uhlíř. „TV Sklad je vlastně doplněk veřejné služby. Představujeme osobnosti z jihočeského regionu, ale nejen z něj. Důležitá jsou zároveň témata s přesahem nejen regionálním, ale i časovým,“ vysvětluje Uhlíř, který rozhovory TV Sklad moderuje. Pořad zahájil své každotýdenní publikace letos v červenci, aby nyní na konci roku nastřádal sedmnáct rozhovorů. A produkce nadále pokračuje.

„Půlroční zkušenost nám přinesla výbornou spolupráci s rozvinutějšími projekty, o pořad projevila zájem Televize jižní Čechy a nezávislá televize XTV Luboše Xavera Veselého. V TV JČ mohou diváci vidět každý týden nový díl stejně, jako další pořad z naší produkce – Jihočeské víkendy,“ doplňuje Uhlíř. XTV již odvysílané díly TV Sklad přidala do svého archivu a nové díly bude vysílat ve vlastní premiéře.

Produkci TV Sklad zajímají názory lidí, kteří něco dokázali a jsou špičky ve svých oborech. Ty chce tým projektu zprostředkovat formou zpravodajsko-publicistického formátu „jeden na jednoho“. Host dostává prostor k vlastnímu necenzurovanému vyjádření a moderátor staví základní kostru rozhovoru, poctivě vnímá projev hosta a reaguje na něj doplňujícími dotazy. „Nikde není psáno, že by se hlavní názorové proudy měly tvořit v Praze, ale jsme přesvědčeni, že slovo mají dostat také lidé z venkova. My venkované jsme konzervativnější a můžeme vidět věci trochu jinak než lidé žijící ve velkých městech, a to nejen v Česku. Tyto názory vyvažují velkoměstský progresivismus. TV Sklad tak dává prostor pro vyvážení názorů, které rezonují společností a je na úsudku diváka, jak s informacemi naloží,“ vysvětluje záměr pořadu Dalibor Uhlíř.

Mezi zatím sedmnácti hosty se objevil třeba Petr Soukup, nový ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu, který mluvil o rozvoji turismu na jihu Čech v době před hlavní letní turistickou sezónou. Jakub Hořický, odborník na personální management a problematiku zaměstnávání zase zajímavě hovořil o tom, jak se v čase proměňuje pracovní trh. Děkanka ekonomické fakulty Jihočeské univerzity Dagmar Škodová Parmová se v rozhovoru vrací k třicátému výročí vzniku Jihočeské univerzity a mluví o uplatnění studentů univerzity na projektech fakulty a na pracovním trhu. Dalším z hostů TV Sklad byl Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny, který se vyjadřuje o projektu Čisté jižní Čechy, ale z globálního hlediska také hovoří o tolik diskutovaném tématu green dealu. Nejsledovanějším byl zatím rozhovor s lékařkou a odbornicí na celostní medicínu Michaelou Šimkovou. V rozvoji témat rozhovorů s doktorkou Šimkovou bude TV Sklad pokračovat vždy v souvislosti s jednotlivými ročními obdobími. „To znamená, že někteří hosté jsou vlastně stálicemi v našem studiu,“ upřesňuje moderátor Dalibor Uhlíř.

TV Sklad informuje také o významných regionálních událostech a akcích, například v rozhovoru s předsedkyní jihočeské agrární komory Hanou Šťastnou o Zemi živitelce a o stavu v oblasti zemědělských veletrhů. Známý sexuolog, psychiatr a bývalý europoslanec Jaroslav Zvěřina hovořil ve studiu TV Sklad o dekadenci západu, o tom, že do matrik už přišly formuláře, ve kterých už neexistují kolonky matka – otec, ale nově rodič 1 – rodič 2 a v některých zemích dokonce rodič 3. Zvěřina také komentuje progresivismus, který přichází z amerických vysokých škol do Evropy. „Je to správně nebo naopak? Na to si každý divák může udělat názor sám. My nabízíme nekomentované informace,“ vysvětluje Uhlíř. Profesor teologické fakulty JČU a farář Martin Weis v rozhovoru poutavě a vtipně glosuje závěr roku, spojený s vánočními tradicemi. Nenechává ho například chladným, že komerce vytlačuje duchovní tradici Vánoc.

O formát TV Sklad je u veřejnosti velký zájem, což dokazují několikatisícová data návštěvnosti a zhlédnutí jednotlivých dílů. „Spousta diváků se ptá, kde rozhovory natáčíme. Napadl nás jednoduchý koncept, když TV Sklad, tak prostě ve funkčním skladu v Českých Budějovicích, kterým přes den protečou stovky položek automobilových dílů a navečer se prostory promění v televizní studio. Ve vybavení, kromě profesionální audiovizuální techniky a světel, jsme chtěli zůstat co nejjednodušší, takže sklad zůstává tak, jak funguje za bílého dne, účinkující sedí na prázdných sudech od oleje a využívají improvizovaný stůl z pneumatik. Pozadí skladu je jako živý organismus a mění se podle aktuální denní situace ve skladu. Pro řadu hostů a samozřejmě i diváků je i toto atraktivní,“ popisuje Dalibor Uhlíř.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

Na tuhle novinku čekali cestující v českobudějovické MHD opravdu dlouho. A v pondělí se dočkali. Jízdenku si mohou koupit kartou přímo ve vozidle. Kdo tak bude třeba dobíhat na poslední chvíli a už by si lístek nestihl koupit v automatu, nemusí čekat na další spoj a rovnou nastoupí.

Dopravní podnik spouští nová odbavovací zařízení uvnitř vozidel v testovacím režimu. Platbu je možné provést elektronickou kartou i prostřednictvím telefonů či hodinek.

Stačí si vybrat druh jízdenky a poté přiložit třeba telefon. Ten pak zároveň slouží i jako identifikátor při kontrole revizorů. Při platbě ve voze tedy takový cestující nebude mít žádnou papírovou jízdenku.

Revizoři případnou kontrolu provedou sejmutím informací z platební karty či mobilu. Použijí speciální aplikaci. Důležité je, aby se cestující prokázal vždy tím, čím jízdenku zaplatil.

„Tedy při platbě hodinkami musí přiložit ke kontrole hodinky, při platbě kartou musí přiložit kartu,“ upřesnila Barbora Smudková, mluvčí dopravního podniku.

Na rozdíl od dosud existujících typů elektronických jízdenek budou tyto zájemci kupovat bezprostředně po nástupu do vozu. U SMS a aplikace Sejf je to naopak, cestující musí mít přijatou jízdenku ještě předtím, než nastoupí.

Koupě je možná pouze bezkontaktně přiložením těsně pod obrazovkou. „Cestující proto žádáme, aby se nepokoušeli o platby prostřednictvím vložení karty. Otvor ve spodní části odbavovacího zařízení slouží pouze k označení jednorázových papírových jízdenek, které zůstanou i nadále zachované,“ upozornila Smudková.

Po nákupu se na zařízení objeví informace o platné jízdence. Kdo by si to chtěl pro jistotu zkontrolovat, může. Stačí stisknout volbu Informace o kartě a opět přiložit. A s elektronickým lístkem je samozřejmě možné přestupovat úplně stejně jako s papírovým.

Novinka umožňuje nákup všech typů jednotlivých jízdenek včetně zlevněných, rodinných, školních nebo těch na 24 nebo 168 hodin. „Při cestování ve větší skupině je můžete zakoupit i hromadně,“ doplnila mluvčí.

Celý text a zdroj: iDnes.cz

Logo: Dopravní podnik města České Budějovice

Vedení Českých Budějovic chce, aby součástí nového územního plánu byla i studie věnovaná velkému rozvoji východu města, zpracovatel to však odmítá. Dokument tedy nebude schválený do konce aktuálního volebního období na podzim 2022.

---

Dlouholetá snaha společnosti CTP je u konce. Prodala pozemky u Hrdějovic na Českobudějovicku, kde chtěla postavit několik hal. Proti byli zástupci okolních obcí, odpor vyjádřili také náměstek českobudějovického primátora Juraj Thoma (Občané pro Budějovice) či jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Nový investor tam chce postavit bydlení. Jedním z jednatelů firmy je budějovický zastupitel Petr Maroš (ODS).

Starostka Hrdějovic Radka Šulistová (HRDĚ 37361) popisuje příběh jako souboj Davida s Goliášem. „Nakonec skončil pozitivně pro Hrdějovice. V katastru nemovitostí už je jiný majitel pozemků,“ potvrdila Budějcké Drbně.

Podle starostky tam firma chce vybudovat nové bydlení, domov pro seniory, školu či obchody. Zastupitelé budou řešit změnu územního plánu, která má určit limity a pravidla pro budoucí výstavbu.

Starostka odchod firmy CTP, která v lokalitě plánovala logistický a obchodní areál, vítá a změnu záměru považuje za vítězství. Ten nový se jí zamlouvá. „Pomohla nám celá řada lidí včetně právníka, cítili jsme také podporu od okolních obcí, města České Budějovice či hejtmana Martina Kuby. Všichni tito účastníci jasně řekli, že do tohoto území kamiony nepatří,“ sdělila starostka Hrdějovic.

Plánují bydlení a občanskou vybavenost

Starostka podle svých slov v kontaktu s firmou CTP nebyla řadu měsíců. Novým vlastníkem pozemků je společnost Hrdějovice development. Jejími jednateli jsou Marek Klaus ze skupiny ICP a Petr Maroš (ODS), českobudějovický zastupitel, jenž působí například ve firmě OIG Power, u jejíhož vzniku byl hejtman Martin Kuba (ODS).

„Ten záměr ještě není daný. Budeme o tom přemýšlet a zjišťovat, co umožní územní plán. Když to úplně zobecním, chceme tam udělat rodinné bydlení a občanskou vybavenost. Teď je brzy, změna územního plánu ještě není u konce, takže musíme počkat, v jakém stavu bude schválena,“ reagoval Petr Maroš.

Ten ve věci nevidí střet zájmů s ohledem na svou politickou činnost. „To jsou úplně oddělené věci. Jsem politikem v Budějovicích ve městě, tohle je na katastru Hrdějovic. Vůbec tam nevnímám žádný střet. Je to součást našich podnikatelských aktivit, které běží vedle politického života,“ reagoval Maroš.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz