Zájemci si včera na Šumavě prohlédli akci, při které se po 61 letech plavilo dřevo Želnavským smykem. Ten mezi lety 1887 a 1961 spojoval Schwarzenberský plavební kanál s Vltavou. Po tříleté rekonstrukci bude kanál fungovat jako památka či nástroj k zavlažování lesní školky.
Akce se konala u příležitosti završení rekonstrukce, informoval státní podnik Vojenské lesy a statky ČR (VLS) v tiskové zprávě.
„Schwarzenberský plavební kanál s Želnavským smykem je významnou šumavskou technickou památkou, která je také kusem historie našeho podniku, protože Vojenské lesy a statky byly po druhé světové válce posledním provozovatelem soustavy vodních cest. Posledních 2 300 kubíků dříví jsme tudy dopravili na překladiště v Želnavě v březnu 1961,“ řekl při slavnostním dni ředitel VLS Roman Vohradský.
Při včerejší slavnostní události lidé viděli plavení i pětimetrové klády. Dozvěděli se také informace o Schwarzenberském plavebním kanálu.
Vyčistili čtyři kilometry dlouhé koryto Smyk, který se nachází v katastru Nové Pece na Prachaticku, spojoval desítky let Schwarzenberský kanál s Vltavou. Díky tomu se dřevo z lesů dostalo na pražský či německý trh. Díky úpravě bylo možné tudy plavit i dříví dlouhé více než 20 metrů. V některých částech pluly klády rychlostí 60 kilometrů za hodinu. Po roce 1961 ale místo chátralo.
Před pěti lety na jeho rekonstrukci získaly VLS podporu z evropských fondů a poté moha začít oprava, která zahrnovala mimo jiné vyčištění bezmála čtyřkilometrového koryta. V jedné části bylo nutné kanál nahradit replikou. Potřebné žulové desky vznikaly v Rakousku. Teď je kanál památkou.
VLS ho budou využívat také ke zavlažování své lesní školky. „Plánujeme, že během hlavní turistické sezóny zde budeme dělat pro veřejnost ukázky plavení,“ dodal ředitel Vohradský.
„Součástí širšího projektu, v rámci kterého byl Želnavský smyk zrekonstruován, je také dokončení rekonstrukce posledního úseku Schwarzenberského plavebního kanálu na české straně mezi Růžovým vrchem a státní hranicí v oblasti přírodní rezervace Otovský potok. Na rakouské straně pak byla vybudována stezka po povalových chodnících, zpřístupňující přírodní lokalitu Bavorská niva,“ informoval mluvčí VSL Jan Sotona v tiskové zprávě.
Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz